„Takzvaná ztracená evangelia – jak bychom s trochou básnické licence mohli nazvat gnostická evangelia z Nag Hammádí a jejich předchůdce: svitky z Kumránských jeskyní – jsou naší hlavní sbírkou dokladů vztahujících se k zavrženému a potlačovanému stínu západní spirituality a potažmo i celé západní civilizace.“ To jsou slova Stephena A. Hodlera – gnostika i autora knihy: Carl Gustav Jung – Ztracená evangelia / Záhada svitků od Mrtvého moře a z Nag Hammádí.
Carl Gustav Jung se nekanonickými díly, která měl k dispozici, dlouhodobě zabýval. Novými poválečnými objevy byl okouzlen a brzy po jejich přeložení je zařadil mezi základní texty, které nesou klíčové poselství o přirozenosti a procesech lidské psýché. Měl s nimi osobní zkušenost, protože se s nimi setkal už předtím ve formě snů, fantazií nebo aktivní imaginace. Žíznění tehdejších autorů po duchovnu chápal jako projev lidské psýché a její touhy po nalezení zdroje všeho bytí.
Když se začal věnovat myšlence na vypracování studie o antických gnostických textech, chtěl tím podpořit a uvést do širších souvislostí svou vlastní zkušenost, stejně jako zkušenosti svých pacientů, jejichž život byl orientován duchovně. “Nepotřebuji v Boha věřit, já vím…” Výrokem ze známého rozhovoru prozradil svoje gnostické životní směřování.
Stephan A. Hoeller vyvádí tuto starobylou nauku ze stínů minulosti a staví ji do přímé konfrontace s klíčovými problémy, s nimiž se potýkáme dnes. Ukazuje Jungův citlivý vhled do mýtů, symbolů a metafor gnostiků a jejich význam pro dnešní dobu. Tato kniha je o ztracených evangeliích, tedy především o gnózi, o skutečné individuaci lidské psýché. Je proto velice významným příspěvkem k dosažení mety, k níž směřoval jak C. G. Jung, tak i antičtí gnostikové: K osvobození ducha od temnoty omezenosti a nevědomosti.
Zásadní soubor prastarých v podstatě gnostických spisů byl postupně objevován počínaje rokem 1946 místními beduíny a potažmo i vědci. Po první jeskyni na strmém skalnatém svahu přibývaly další, jejichž osud byl různý… staly se předmětem nejen zkoumání, ale nejprve černého či prostě soukromého obchodu… A tak si letos připomínáme pověstný inzerát v deníku Wall Street Journal z roku 1954. Pod záhlavím „Různé na prodej“ zde stálo: ČTYŘI svitky od Mrtvého moře, biblické rukopisy z doby nejméně 200 let před naším letopočtem. Ideální dar pro vzdělávací nebo náboženskou instituci od jednotlivce nebo od skupiny.
Inzerát měl úspěch – již 1. července téhož roku prodal zdejší (a několikátý) majitel prvních pár svitků – metropolita Samuel konvolut za 250 000 dolarů. (Tím, že v Americe byly tyto rukopisy již vydány – zveřejněny, jejich cena a prodejnost značně klesly, atraktivita tajemství zdánlivě vyprchala).
Celou obchodní transakci prováděla pověřená banka; až za rok se veřejnost dozvěděla, kdo byl vlastně kupcem – zachráncem. Pro stát Izrael totiž svitky koupil syn profesora archeologie Sukenika z Hebrejské univerzity. Ale ještě přesněji: požadovanou sumu de facto zaplatil americký mecenáš – milionář D. Samuel Gottesmann, obchodník a filantrop. Dnes jsou uchovávány ve Svatyni knihy – muzeu v Jeruzalémě. Jiné jsou Rukopisy jsou nyní uloženy v Koptském muzeu v Káhiře.
V roce 1945 byly na severu Egypta ve městě Nag Hammádí objeveny starobylé křesťanské texty, které ve své době patřily mezi zakázanou literaturu. O čem pojednávaly a proč se jich církev bála?
Příznivé klimatické podmínky Egypta umožnily dochování rukopisů různého obsahu a rozličných literárních žánrů. Jedinečné svědectví o tom podává soubor koptsky psaných textů, který je znám pod názvem kodexy z Nag Hammádí (sestaveny v 4./5. stol.).
Postupně vyšly či vycházejí knižně i v českém překladu:
První svazek tohoto výboru textů z Nag Hammádí přináší spisy z druhého kodexu, které jsou tak různorodé jako celý soubor sám. Ve druhém kodexu se dochovalo mj. tzv. Tomášovo evangelium (pol. 2. stol.), jakási sbírka výroků Ježíše navazující na některé proudy staré křesťanské tradice o Ježíšovi a částečně poznamenaná i předgnostickým platonizujícím myšlením; dále Filipovo evangelium, které je ovlivněno valentinskou gnózí (2. stol.) a vyjadřuje mj. zajímavé gnostické pojetí smrti. Patří sem i spis zvaný Podstata archontů (2. pol. 3. stol.), kde se čtenář dozvídá něco o vzniku, povaze a působení nižších božských bytostí, které stvořily tento svět a snaží se v něm svévolně uplatňovat svoji moc. Další spis O původu světa (konec 3. / začátek 4. stol.) pojednává o celé historii světa, přičemž vykládá první kapitoly knihy Genesis v gnostickém duchu. Výklad o duši představuje pokus interpretovat řecký mýtus o pádu duše svébytným a tvůrčím způsobem za použití biblických citátů, ale i citátů z Homéra. A konečně Tomášova kniha, text stylizovaný jako dialog se vzkříšeným Kristem, je výzva k duchovnímu zdokonalení, v níž jsou prvky platónské etiky spojeny s vypjatym asketismem. (Koupit ZDE)
Druhý svazek ediční řady Rukopisy z Nag Hammádí obsahuje komentované překlady pěti převážně gnostických textů ze souboru koptských rukopisů, který byl objeveny v roce 1945 poblíž egyptského Nag Hammádí: Hrom: Dokonalá Mysl, Pochopení naší veliké moci, Melchisedek, Nórea a Svědectví pravdy. (Koupit ZDE)
Překlady dalších koptských textů: Požehnaný Eugnóstos, Moudrost Ježíše Krista a Zjevení Adamovo.
Jak už se čtenáři mohli dozvědět z předešlých svazků „Rukopisů z Nag Hammádí“, byly v prosinci 1945 v blízkosti vesnice Nag Hammádí v horním Egyptě objeveny papyrové kodexy obsahující (jak dnes víme) 52 koptsky psaných spisů. Třetí svazek řady přináší v českém komentovaném překladu další tři z nich: Požehnaný Eugnóstos, Moudrost Ježíše Krista a Zjevení Adamovo.
První dva traktáty popisují za pomoci židovských a platónských představ nebeský svět a přinášejí čtenáři poučení o nejvyšším transcendentním Bohu a jeho emanacích – Požehnaný Eugnóstos v podobě filosofického pojednání ve formě dopisu, Moudrost Ježíše Krista pak v raně křesťanských textech oblíbenou formou dialogu mezi Ježíšem a jeho učedníky. Spis nazvaný Zjevení Adamovo obsahuje zjevení, které obdržel Adam před svou smrtí od tří nebeských bytostí a jež předává svému synu Sétovi.
V úvodu k celému svazku se W. B. Oerter zabývá historií nálezu a vydání, fyzickým vzhledem, jazykem a písmem kodexů, z nichž byly texty vybrány, nalezneme tu ale též zajímavé úvahy o tom, jak byly jednotlivé kodexy komponovány jako celek. Rozhodující pro výběr textů do jednoho kodexu nebylo zjevně společné téma procházející všemi spisy, ale spíše to, nakolik každý jednotlivý spis mohl přispět celku kodexu svou zvláštní funkcí. (Rozebráno)
Čtvrtý svazek ediční řady „Rukopisy z Nag Hammádí“ přináší dalších pět do češtiny dosud nepřeložených spisů. První z nich, v originále nazvaný Authentikos logos („Věrohodné slovo“) podává výklad o nebeském původu, pozemském přebývání a konečném návratu duše do božské oblasti. Je plný specifických metafor a podobenství a vane jím silně asketický duch. Petrův list Filipovi líčí zjevení vzkříšeného Ježíše, který odpovídá na otázky apoštolů výkladem gnostického mýtu o pádu matky (Moudrosti) a původu stvoření. Rovněž Druhý traktát velkého Séta, který je možno zařadit do žánru křesťanských gnostických homilií, je proslovem nanebevstoupivšího Krista. Jeho autor předkládá gnostický výklad Kristova příchodu na zem.
Kniha obsahuje rovněž dva spisy, které jsou badateli řazeny do setovské gnóze. Její stoupenci se jako na svého předka odvolávali na třetího Adamova syna Séta, který byl podle nich prostředníkem pravé nauky. Vytvořili specifický mytologický a rituální systém, jehož dokladem jsou Tři Sétovy stély. Do mytologického směru je možno zařadit traktát Protennoia ve třech tvarech, v němž se božská bytost zvaná Prvotní myšlenka postupně odhaluje ve třech svých hypostazích (Myšlenka, Hlas a Slovo). Knihu doplňuje obsáhlý úvod egyptologa W. B. Oertera. (Rozebráno)
Další svazek “Rukopisů z Nag Hammádí” přináší komentovaný překlad dalších tří koptských spisů: Tajné knihy Janovy, Poučení Silvanových a Egangelia Egypťanů, zvaného též Velká kniha svatého neviditelného ducha. (Koupit ZDE)
Šestý svazek ediční řady obsahuje komentované překlady dalších pěti koptských textů z nálezu rukopisů z Nag Hammádí“: Modlitba apoštola Pavla, Tajná kniha Jakubova, Evangelium pravdy, Traktát o vzkříšení a Výroky Sextovy. Knihu opět uvozuje zasvěcená kodikologická a paleografická studie Wolfa B. Oertera, která nám přibližuje starověkou „knihovnu“ z Nag Hammádí i z jiné než obsahové stránky, a předkládá i nejnovější pohled na dějiny nálezu rukopisů. (Koupit ZDE)
Muhammad ‘Ali al-Samman – objevitel svitků v ukrytých v jeskyních…
-red-
foto: archiv a Wikipedie
Diskuze k tomuto článku