Král pop artu udivuje svým slavným i méně známým dílem, ale překvapivě je zde připomínán i jako „postmoderní“ autor vlastní koncepce historické výstavy…
Vídeňské muzeum moderního umění MUMOK nabízí v těchto dnech dvě výstavy věnující se Andy Warholovi. Obě expozice však neopakují zaběhnutá schémata, ale zaměřují se poněkud jiným směrem. Dvojitá porce slavného pop artisty nese tituly „Andy Warhol exhibits“ a Defrosing the Icebox“.
Warhol je zde představen jako tvůrce slavných děl, ale také – což je překvapivé – jako originální autor historické výstavní expozice sestavené z depozitářů starého umění. A nyní vznikla jakási volná verze výstavy z roku 1969.
Vídeňští kurátoři uspořádali jednu z výstav tak, jak by ji zřejmě instaloval samotný král pop artu. Ve dvou patrech uvidíme tedy nejen slavné kresby, tisky a další artefakty, ale také instalaci podle Warholova „anarchistického“ přístupu.
„Andy Warhol exhibits“ zve návštěvníky do světa hýřícího uměním a extravagancí – zaujme nás projekcemi Warholových snímků, imitací jeho ateliéru, oblíbených barev, tvarů a souvislostí. To vše můžete shlédnout do 31. ledna 2021.
V osobě Andy Warhola (1928 – 1987) se snoubí řada protikladů. Na jedné straně je to známá „povrchní“ hvězda první velikosti, na straně druhé se jedná o individualitu nepříliš známou a reflektující nečekané širší aspekty. A právě tyto dvě roviny jsou ve Vídni vedle sebe akcentované.
Nahlíženo je za kulisy umělcova veřejného image a uvažování. Zvláště Warholovy rané motivy z počátku 50. let 20. století jsou pro mnohé překvapivé – přinášejí kresby či tisky mužského těla i erotickou symboliku. K vidění jsou například díla z umělcovy první výstavy z roku 1952 či jeho papírové skulptury (1954). V této době se Warhol zabýval nejen samotnými slavnějšími díly, ale rovněž i jejich dramaturgií s pečlivou inscenací.
„Defrosting the Icebox“ přináší jisté „rozmrazení“ Warholových dřívějších aktivit a historických děl z depozitářů. MUMOK ve spolupráci s Uměleckohistorickým muzeem ve Vídni a etnologickým muzeem (Weltmuseum) se vrací do minulosti a oživuje jisté výstavní principy. Současná akce míří konkrétně do roku 1969. Tehdy byl Warhol kurátorem putovní výstavy „Raid The Icebox with Andy Warhol“, která byla složena překvapivě ze „zaprášených“ exponátů. Tehdy průlomová „strategie“ nezahrnovala totiž Warholova vlastní díla. Na historických artefaktech z depozitářů demonstrovala nové (dnes bychom řekli postmoderní) hodnoty, významy a souvislosti. Staré vedle nového – vysoké vedle nízkého bez hierarchie důležitosti. Výstava byla tedy objevná pro svou „prezenční strategii“ rozcházející se s tradičními muzejními standardy. Namísto volného umění (malby, sochy, grafiky, fotografie) vystavil Warhol užité umění, respektive předměty denní potřeby. Navíc: návštěvník nebyl provázen expozicí podle chronologie či stylů… objekty tak byly prezentovány mimo historické nebo oborové či hodnotové hierarchie. Zkrátka vše bylo důležité, respektive použitelné. Umění se tímto přístupem mělo více přiblížit všednímu životu.
(Připomeňme, že prolínání „umění a ulice“ se stalo tématem výstavy také u nás. To, když umělecké sdružení Devětsil uspořádalo v roce 1923 přehlídku pod názvem „Bazar moderního umění“. Zde se vedle maleb, kreseb či fotografií instalovaly tehdy provokativní objekty a předměty – kromě plakátů a pohlednic tu návštěvník mohl narazit na záchranný kruh, kuličkové ložisko nebo figurínu, kterou mívali za výlohou kadeřníci).
Ale zpět v úhrnu k Andy Warholovi. Nyní tedy můžeme ve Vídni vidět za 1) jeho dílo známé i méně známé a za 2) také způsob uspořádání další výstavy tak, jak by ji sám koncipoval coby dramaturg (kurátor) – i nyní se depozitář proměnil ve výstavu (nebo naopak). Přehlížené nebo zapomenuté sbírkové exponáty se staly opět středem pozornosti a zdrojem nových souvislostí. Výstava „Defrosting the Icebox“ představuje podle Warholova tehdejšího příkladu „položky“ z depozitářů – tentokrát z vídeňské Antické sbírky a sbírek etnografického muzea. To vše souvisí se současnými trendy.
-rw-
foto: MUMOK Vídeň a archiv
Diskuze k tomuto článku