Trh s uměním zaznamenal mimořádnou událost. Do jarní dražby zamířilo jedno z děl pop artového génia Andy Warhola a způsobilo senzaci, když se prodalo za 195 milionů dolarů, tedy asi 4,5 miliardy korun. To je nevídaná suma, která dvojnásobně překonala umělcův dosavadní aukční rekord. A nejen to: podle pořádající Christie´s se jedná o nejvyšší částku vydanou za jakéhokoliv moderního, respektive poválečného autora. Ano, podle aukční síně, ale i nezávislých znalců, se jedná o „jeden z nejvzácnějších a výjimečných obrazů nejen 20. století,“ který má nyní nového majitele. Dílu se říká „Neprostřelená modrá Marilyn“, odkazující na incident, kdy jedna z návštěvnic Warholova ateliéru namířila zbraň a prostřelila několik podobných portrétů z proslulé série. Toto dílo však kulky prý náhodou minuly.
Portrét na bleděmodrém pozadí pochází ze série „Shot Marilyns“ zobrazující slavnou americkou herečku Marilyn Monroe. Tisk patří k několika pověstným kusům Warholovy zářné kariéry, které byly v roce 1964 poškozeny či ohroženy nenávistnou návštěvnicí umělcova newyorského ateliéru. Hollywoodský sexy symbol Warhola fascinoval coby ikonický objekt. „Poprvé jsem jí portrétoval hned den poté co zemřela. Objednal jsem si síto vyrobené z její fotografie hned, když jsem se z rádia dozvěděl, že zemřela. Na nic jsem nečekal. Zvolit vše v pravý čas, to je to celé. Pak už jsem jen nanášel barvy válečkem na celé pozadí a štětečkem na Marilyna víčka,“ vzpomínal později Warhol na zrod rozsáhlejší série, z níž se několik kusů v odlišných barevných odstínech později stalo terčem střelby z revolveru.
Slavné sítotiskové vyobrazení ženské hollywoodské ikony s pohnutým osudem dosud patřilo curyšské nadaci sourozenců Thomase a Doris Ammannových. Podle přání bude výtěžek z prodeje financovat bohulibou činnost – měl by „zlepšit život dětí na celém světě prostřednictvím zdravotních a vzdělávacích programů.“ A očekávaná velká suma peněz je na místě. „Marilyn Andy Warhola je absolutním vrcholem světového pop artu odrážejícího americký sen snoubící optimismus, křehkost, slávu a ikonografii,“ uvedl v prohlášení Alex Rotter z Cristie´s, kde vede sekci umění 20. a 21. století. Dosud držel prvenství obchod za účelem filantropie prodej sbírky Peggy a Davida Rockefellerových, která vynesla roce 2018 neuvěřitelných 832 milionů dolarů.
Superlativy na letošní prodej „Pop artové Mony Lisy“ se tedy hrnuly ze všech stran – podporovaly nakonec úspěšnou komerční strategii, avšak v tomto případě i objektivní skutečnost. Jedná se o dílo mimořádné příběhem, hodnotou i významem překračujícím hranice výtvarného světa. Máme před sebou kulturní symbol snoubící v sobě dvě nadčasové ikony: Andy Warhola a Marilyn Monroe, jejíž reklamní fotografii pro film Niagara (1953) umělec použil a technikou sítotisku pojednal v pěti barevných variacích.
Vydražené dílo přesáhlo dosavadní Warholův aukční rekord. Toho bylo dosaženo v roce 2013, když šlo dílo zobrazující automobilovou havárii – Silver Car Crash / Double Disaster šlo k novému majiteli za 105, 4 milionu dolarů. Vítězem letošního aukčního klání se stal slavný galerista Larry Gagosian. Není však zřejmé, zda obraz dražil z pověření svého utajovaného klienta nebo dílo koupil k dalšímu prodeji. Pozoruhodné na této transakci je, že to byl právě Gagosian, kdo Marilyn v roce 1986 prodal do švýcarské sbírky, ze které byla nyní nabízena. Šlo o zmíněnou sbírku Thomase a Doris Ammannových, sourozenců, kteří založili curyšskou galerii Thomas Ammann Fine Art.
A jak dopadlo v porovnání s jinou rekordně ceněnou tvorbou? Prodaný Warholův sítotisk sesadil z pomyslného trůnu Pabla Picassa a jeho obraz Alžířanky z roku 1955, který se vydražil před sedmi lety za 179,4 milionu dolarů (4,1 miliardy korun). Marylin se také v letošním 9. květnu stala nejdražším dílem amerického umělce 20. století, když překonala dosavadní rekordní prodej malíře Jeana-Michela Basquiata, kterého právě Warhol pro svět objevil. Za jeho obraz zaplatil zájemce v roce 2017 110,5 milionu dolarů (2,5 miliardy korun). Co do počtu děl patří Andy Warhol vedle Pabla Picassa a Salvatora Dalího mezi nejčastěji dražené autory.
„Modrá Marilyn“ na plátně se tedy stala nejdražším uměleckým dílem 20. století, které se prodalo ve světových aukčních síních. (Předpokládá se, že při soukromých obchodních transakcích se dosahuje u tvorby Andy Warhola ještě větších částek). Nadace, kterou v loňském roce založila sběratelka, mecenáška a galeristka Doris Ammannová krátce před svou smrtí, v každém případě výrazně podpoří charitu, na kterou se nadále zaměřuje.
Připomeňme si autora slavného díla: Andy Warhol byl plachý, krátkozraký, plešatý homosexuální albín pocházející z pittsburghského přistěhovaleckého ghetta. Mezi lety 1962 – 1987 patřil k nejsledovanějším osobnostem uměleckého i společenského dění. Vyhmátl materialistickou americkou potažmo západní kulturu, kterou spoluvytvářel a posouval k zbožnění – „Krista na kříži nahradil symboly konzumu a šoubyznysu.“ Dosaženou slávou se mohl opájet déle než pověstných 15 minut, několik dekád formuloval dosud nevídané hodnoty. Sám se stylizoval do uměleckého díla a jeho „odosobnělá“ tvorba byla pro mnohé inspirativní, aniž by navazoval na předchozí vývoj. „Umění znát nemusím, já ho dělám,“ prohlašoval s lehkostí sobě vlastní. Pro jeho řekněme „magický realismus“ bylo typické požívat fotografii jako předlohu, kterou umnou stylizací a výraznou barevností povýšil z obyčejného námětu na obdivovaný artefakt.
Fotografie mu byla vším. Vycházel z novinových snímků (autonehody, elektrické křeslo), reklamy (polévkové konzervy, prášek na praní) i vlastních záběrů (slavných či bohatých celebrit), které pořizoval svým stále připraveným polaroidem. Nenaslouchal, ale zaznamenával. Nehodnotil, jen zobrazoval; fotografie byla pro něj skutečnější než skutečnost sama. Byl tichým, avšak přitažlivým pozorovatelem amerického snu. Stal se jakousi lehce posmutnělou černou dírou, vírem pohlcujícím všechno kolem sebe, ostatní inspiroval, ale mnohé také jen využíval a zraňoval. Frustrace vyvolávala někdy i střelbu: nejprve na jeho dílo a pak i na samotnou umělcovu osobu.
K prvnímu incidentu došlo v jeho stříbřité Factory na Manhattanu v roce 1964. Krátce po dokončení legendárních portrétů Marilyn Monroe se zde objevila přítelkyně „továrního fotografa“ Billyho Namea a měla jasný cíl. Dorothy Podber, tehdejší rebelka newyorské umělecké scény s nevalnou pověstí, přišla v černých rukavicích a zamířila v doprovodu své obrovské dogy rovnou k Warholovi, ale pak otočila pozornost k portrétům opřeným o zeď. Její zájem si Warhol mylně vysvětloval, neboť se domníval, že si obrazy chce nevyzpytatelná Dorothy jen vyfotografovat. Na místo toho vytáhla z kabelky malý revolver a vystřelila do stohů pěti portrétů, které pak vešly ve známost jako The Shot Marilyn. Incidentu byl přítomen umělcův manažer, který měl být ostatně také obětí, před postřelením jej však zachránil zaseknutý revolver pomatené útočnice. Ten nakonec na otázku, zda se Warhol bál o život, odpověděl: „Ne. Měl vztek, že to podnikla na vlastní pěst, a ne jako součást filmu. Ale potají si myslel, že udělala něco velkého.“
Cena těchto svérázně poškozených různobarevných výtvorů se však paradoxně jen zvýšila. Modrou Marilyn koupil v roce 1967 za 5000 dolarů Peter Brandt – podnikatel, sběratel a také producent filmů o Basquiatovi, Pollockovi či Warholovi. Červenou Marilyn koupil v Christie´s v roce 1994 syn řeckého lodního magnáta a sběratel umění Philip Niarchos za 4,1 milionu dolarů. Oranžová Marilyn se prodala na aukci v roce 1998 za 17,3 milionu dolarů, kterou nakonec v roce 2018 získal finančník Kennethu C. Grifffin již za 200 milionů dolarů. Tyrkysovou Marilyn koupil v roce 2007 za 80 milionů dolarů manažer a sběratel umění Steve Cohen. A Modrá Marilyn byla vydražena letos 9. května.
Dorothy Podber tedy svou střelbou z roku 1964 navýšila hodnotu již tak ceněného Warholova díla. Tento akt označovaný někdy za nevinný „performanční kus“, který se vymkl kontrole, měl dohru: útočnice měla v jinak svobodné zóně Factory doživotní zákaz vstupu. Přišly i další preventivní postihy.
Přesto se zde Warhol setkal se střelbou ještě jednou, to však mělo vážnější následky. Mnozí tohoto zvláštního člověka (milujícího snad jen svou matku) obdivovali, jiní se jím cítili ovládáni ba využíváni a nemohli mu přijít na jméno. Pohybovala se zde i řada pitoreskních postav. Valeria Solanas sebestředného pop artového génia nenáviděla natolik, že na něj 3. června 1968 spáchala atentát. Tato mladá dáma s pohnutým osudem – prostitutka a radikální feministka – prohlašovala mužskou populaci za „biologickou havárii, kterou je třeba odstranit“. K exemplární likvidaci si tedy vybírá nejviditelnější ikonu 60. let, na kterou si počkala v zasedací místnosti rušné Factory. Když se Warhol objevil, vypálila na něj tři střely a jedna z nich trefuje umělcův hrudník. Solanas v transu odjíždí výtahem a vzdá se na ulici prvnímu dopravnímu policistovi. Williamu Schmalixovi odevzdává dvě pistole a s klidem v hlase říká: „Právě jsem zastřelila Andy Warhola, měl příliš velkou kontrolu nad mým životem.“ Samozřejmě, že pravým motivem jejího útoku byly osobní a pracovní spory, respektive uražená ješitnost ženy, která chtěla být hvězdou. Nakonec jasně prohlásila: „Warhol odmítl inscenovat mou hru, to jsem si s ním musela vyřídit!“
O pár bloků dál bojuje král pop artu o život; lékaři mu dávají šance 50 na 50, neboť kulka vnikla příliš hluboko. Až na matku a dva bratry má zakázané návštěvy. Nakonec z toho zázračně vyvázne, avšak je už obezřetnější a uzavřenější než dosud. (Dva dny poté, co byl Andy postřelen, v kalifornském hotelu smrtelně zasáhli Roberta Kenedyho). Umělcova tvorba se mění, témata jsou ponuřejší, snad více existenciálně laděná.
Valerie Solanas byla později odsouzena z pokusu o vraždu a na tři roky umístěna do psychiatrické léčebny. Ve vězení neskončila, neboť Warhol, který musel do konce života nosit zpevňující korzet, odmítl proti ní svědčit. Propuštěna byla v srpnu 1971, avšak po dvou letech je zavřena znovu v psychiatrické léčebně za obscénní a paličské dopisy médiím a několika nakladatelům. Nakonec jí byla diagnostikována paranoidní schizofrenie. Valerie Solanas umírá opuštěna v hotelu pro chudé v San Franciscu v roce 1988, kde si do té doby vydělávala na drogy prostitucí. Navždy však bude známa jako ta, co se 3. června roku 1968 pokusila zastřelit nejslavnějšího pop artistu.
Andy Warhol zemřel ve spánku 22. února 1987 ve věku 58 let. Osudným se mu nestala střelba, ale jeho strach z nemocnic a operace žlučníku, kterou do poslední chvíle odkládal. Pohřben byl vedle svých rodičů na jižním předměstí rodného Pittsburghu.
Andy Warhol a trh s uměním
Od umělcovy smrti hodnota jeho děl míří vzhůru, i když zájem se projevoval v proměnlivých vlnách. V posledních letech pozornost opět sílí. V roce 2014 se dokonce jeho díla objevila na aukcích ve výši 569 milionů dolarů, což představovalo více než šestinu globálního trhu s uměním. Z některých výsledků vybíráme: V roce 1998 se Orange Marilyn Monroe (1964) prodala za 17,3 milionu dolarů, což v té době stanovilo nový rekord coby nejvyšší cena zaplacená za Warholovo umělecké dílo. V roce 2007 se jeden z Warholových obrazů Elizabeth Taylorové Liz – Colored Liz z roku 1963, který vlastnil herec Hugh Grant prodal za 23,7 milionu dolarů. O deset let později byla zmnožená pistolnická postava Elise Presleiho Eight Elvises (1963) prodán za 100 milionů. V listopadu 2013 se Warholův zřídka vídaný diptych s motivem autohavárie z roku 1963, Silver Car (Doble dissaster) prodal za 105,4 milionu dolarů, což byl pro umělce nový rekord. V listopadu 2013 se plechovky Coca Coly (1962) prodaly za 57,3 milionu dolarů. V květnu 2014 se White Marilyn (1962) prodala za 41 milionů dolarů. V listopadu 2014 se Warholův film Four Marlons (1964), který zobrazuje Marlona Branda, prodal za 69,6 milionu dolarů. V květnu 2015 se Silver Liz (diptych), vytvořený v letech 1963 – 65, prodala za 28 milionů dolarů a Colored Mona Lisa (1963) se prodala za 56,2 milionu dolarů. V květnu 2017 se Warholův obraz se zeleninovými konzervami z roku 1962 Big Campbell’s Soup Can With Can Openerprodal v Christie’s za 27,5 milionu dolarů. Letos se možná ještě dočkáme dalšího rekordního prodeje.
Andy Warhol, původním jménem Andrew Warhola jr. se narodil 6. srpna 1928 v americkém Pittsburghu. Jeho rodiče emigrovali z obce Miková nalézající se dnes na území severovýchodního Slovenska. V Americe vyrůstal s dvěma bratry v prostředí katolické rusínské rodiny. Od dětství trpěl zdravotními problémy – například tzv. šarlatovou horečkou, infekčním onemocněním způsobujícím nežádoucí pigmentaci kůže. Chtěl se stát učitelem umění, ale nakonec studoval reklamní výtvarnictví, které absolvoval v roce 1949 a začal pracovat jako návrhář pro výrobce obuvi. V roce 1952 měl první samostatnou výstavu, od 60. let si oblíbil techniku sítotisku. V roce 1962 vytvořil slavnou Campbellovu plechovku, svůj do budoucna nejtrvalejší motiv. Následovaly výstavy v pop artovém duchu a další proslulé obrazové motivy, na kterých byli Marilyn Monroe, Elisabeth Taylor, Marlon Brando, Elvis Presley či dolarové bankovky, elektrické křeslo, prací prášky a plechovky Coca Coly. Již v roce 1962 se objevovaly kritiky pop artu za podlehnutí konzumnímu způsobu života i umění. Andy Warhol, Jasper Johns a Robert Rauschenberg se stávali kontroverzními a slavnými tvůrci. V roce 1964 proběhla klíčová skupinová výstava pop artu pod názvem The American Supermarket. Také beatová či rocková hudba se stává důležitým fenoménem – Warhol stojí a u založení legendárních The Velvet Underground. Během šedesátých let se ve své newyorské Factory (Továrně), tedy ateliéru s dílnami, obklopil řadou spolupracovníků i bohémských podivínů, kterým se říkalo superstars. Zde vznikaly Warholovy seriálové tisky, ale i experimentální filmy a probíhala setkání s celebritami od Johna Lennona až po iránského šáha. Nejen realita, ale i fotky z médií mu byly předlohou: vytvořil Mao Cetunga i Mickey Mouse. Již v roce 1971 měl tento umělec retrospektivu ve Whitney Museu of American Art v New Yorku. Stále sledoval nové trendy – neoexpresionismus, postmodernismus i graffiti. Výstavou uspořádanou v Miláně pod názvem Poslední večeře se symbolicky uzavírá géniova kariéra. Andy Warhol zemřel v newyorské nemocnici po „banální“ operaci žlučníku 22. února 1987 ve věku 58 let.
Radan Wagner
psáno pro Pátek LN
foto: Christie´s a archiv
Diskuze k tomuto článku