Když byl roku 1897 otevřen všeumělem Perem Romeuem podnik Quatre Gats (Čtyři kočky), stal se vzápětí centrem barcelonské bohémy. Nedaleko hlavní tepny Ramblasu se scházeli i chvástali umělci i vyznavači anarchismu. Jejich přesvědčení bylo různé, spojovala je však láska ke stylu zvanému modernismo a k vlastnímu katalánskému jazyku. Knajpa, respektive secesní pivnice připomínající středověk vítala návštěvníky výmluvným nápisem nad vchodem: „Určeno všem, kdo mají dobrý vkus, občanům na obou stranách Ramblasu, těm, kdo vyžadují potravu nejen pro tělo, ale i pro svou mysl.“
Barcelonská avantgarda byla značně ovlivněna severskou kulturou, ale i Anglií či Francií. Vzývána byla jména Richarda Wagnera, Johna Ruskina, Arthura Schopenhauera, Friedricha Nietzscheho. Také Michail Bakunin či El Greco se stali inspirativními či módními pojmy. Mezi osazenstvem Quatre Gats nepanovala shoda. Rozdílné názory mladých byly mnohdy až protikladné. Do pivnice chodil začínající Pablo Picasso, který sdílel většinový levičácký (revoluční) směr. Naproti tomu jiný později slavný návštěvník Antoni Gaudí i Cornet inklinovali ke katolicismu. Picasso zde měl svou první výstavu a v roce 1900 se také vypravil nastálo do Paříže. Gaudí se v tom čase chystal coby architekt na své originální stavby.
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku