Pokud přijde řeč na street-art nebo graffiti, každému se vybaví v prvé řadě jméno Banksy. Jeho identita není známa a svými výtvory, které mohou fanoušci vidět na zdech po celém světě, baví média i nic netušící kolemjdoucí. Banksy je ikonou, která ukazuje, že i graffiti, které je pro spoustu lidí jen vandalismem, má místo v galeriích a aukčních síních. Zde se jeho výtvory prodávají za nemalé částky.
Jedna věc jsou Banksyho díla, definovaná nejvíce dívkou s balónkem, demonstrantem držícím pugét růží místo výbušné lahve či obraz z filmu Pulp Fiction, kde John Travolta a Samuel L. Jackson místo pistolí drží banány. Jeho dílo ovšem není ten hlavní důvod, který umělce dostává na přední strany světového tisku: jsou to jeho performance, show a výstřelky. Mnohdy stojí tak blízko jeho hledačům, že je skoro nemožné ho nechytit… nicméně se jim to dosud nepovedlo. Banksy si svými akcemi střílí z šéfů galerií a překupníků s uměním, kteří jeho dílo využívají pro vlastní zbohatnutí.
Umělcův poslední husarský kousek bylo zničení vlastního obrazu během aukce. Plán byl jasný: hned, jak se Banksyho obraz za velké peníze vydraží, jeden z přísedících zapne skartovačku uloženou v díle, která ho rozřeže na malé kousky a tím ho nenávratně zničí. Smůla byla v tom, že se to zcela nepovedlo: stroj se zasekl v půlce a hodnota celého obrazu se více jak zdvojnásobila. Zdvižený prostředníček namířený do galerií a aukčních síní se vrátil rychle jako bumerang. Akci můžete vidět ZDE.
Banksy je „Robin Hood“ moderního umění. Jeho dílo má mnohdy sociální podtext, ukazující absurditu moderního světa – kapitalismu a monetizace umění. Banksyho image a filozofie jasně ukazují, že by umění mělo být zadarmo. Je zastáncem toho, aby lidé objížděli svět a hledali jeho umění, než aby se jeho dílo ocitalo v galeriích. Proto, když jsem se dozvěděl o výstavě “The World of Banksy” v pražské Galerii Mánes, bral jsem to buď jako velice špatný vtip anebo jen další způsob toho, jak z lidí vytáhnout peníze na vstupném.
Omlouvám se, že začnu pár negativy. Výstava ‚Banksyho díla‘ není ani z poloviny naplněna jeho originály. Celá výstava vás přivítá větou “Copyright is for losers” (Copyright je pro blbečky), což mě, v kontextu celé autorovy tvorby, nemohlo nechat chladným. Poté divák prochází kolem zdí, kde jsou vytvořené Banksyho největší díla, ale s tím, že to jsou repliky vytvořené studenty AVU. Ani slovo replika zde není správné, protože jak graffiti umělec ChemiS zmínil, proporčně díla s originály nesedí. To by ovšem nevadilo: bylo by absurdní si myslet, že by někdo objížděl svět, kradl zdi s Banksyho tvorbou a nechal je kolovat po všech destinacích, kam tato výstava zavítá. To, co je ale pro mě problém, je fakt, že informace o tom, že se nejedná o originály je návštěvníkům poněkud skryta… pokud si divák nepovšimne razítka na plakátech spravující nás o tom, že výstava je zcela neautorizovaná – což může vyznít jako další z Banksyho žertů. Toto není jen má domněnka, nýbrž i dvou mladých turistek, kterých jsem se na otázku, zda neví, co je a co není originál, zeptal.
Ke konci procházky Banksyho tvorbou se dostáváme ke kýženým originálům, které celé věci dodávají věrohodnosti. Také je zde vytvořený Banksyho pokoj, kde v televizi hraje další z jeho kousků: kdy v přestrojení prodával své originály za šedesát dolarů za kus. Tím, jak byla výstava rozvržená jsem odcházel s dobrým pocitem, že jsem viděl Banksyho díla a málem jsem si ještě v gift shopu něco koupil.
Říct v kontextu Banksyho díla to, že je to skvělé místo pro fotky na Instagram je všehovšudy úsměvné… je to ovšem pravda. Jako výstava, která bude v Galerii Mánes až do konce září, je důležitá finální část a je na každém, zda se rozhodne zaplatit za vidění desítky originálů 340 korun. Osobně si myslím, že to má něco do sebe. Jen počítejte s tím, že pokud o tom Banksy ví, jeho umělecké filozofii se to příčí.
Petr Malásek
P.S. Záběry z výstavy naleznete ZDE.
Diskuze k tomuto článku