Máchovské výročí se opět blíží a osoba básníka bude předmětem oslav i výstav – jednu z velkých připravuje Severočeská galerie v Litoměřicích. Karel Hynek Mácha (16. listopadu 1810 – 6. listopadu 1836) byl pro jedny národní modlou, pro druhé zas „surrealistou“. Přinášíme na toto téma pozoruhodný a dodnes podnětný text Bohuslava Brouka. A jaká byla tehdy kolem tohoto tématu atmosféra?
V roce 1936 se k stému výročí vydání Máje konaly velkolepé oslavy. V Litoměřicích byl odhalen Máchův pomník, vyšlo několik sborníků, razily se pamětní medaile. Proti oficiálním oslavám se ostře vymezili českoslovenští surrealisté, kteří v redakci Vítězslava Nezvala vydali sborník Ani labuť ani Lůna. S nejostřejší kritikou zde vystoupil Bohuslav Brouk (1912 – 1978) a potvrdil tak opět, že byl právem považován za enfant terrible české avantgardy a bohémy. Stal se zde jedním z prvních a jistě nejznámějším propagátorem psychoanalýzy a kritickým vykladačem Sigmunda Freuda. V roce 1934 se stal spoluzakladatelem Skupiny surrealistů v ČSR. Při jejím pozdějším rozkolu stál na straně Karla Teigeho proti Vítězslavu Nezvalovi.
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku