Kultura a umění se v čase odvíjejí a proměňují. Proč a jak k tomuto procesu dochází, přesně nevíme. Existují různé vysvětlující teorie – pohledy politické, psychologické, sociální nebo kunsthistorické. Stále častěji se však objevují názory, které se opírají o výzkumy lidského vědomí. To ostatně začíná mít váhu i v oborech jakými jsou kvantová fyzika či transpersonální psychologie. Podle těchto teorií, respektive již vědeckých výzkumů, je hlavním hybatelem historických změn cosi hlubšího (vyššího) než jen vnější události a místní konstelace.
Globální mysl, kolektivní nevědomí či společná paměťová matrice – to jsou jen některá označení zkoumaného pojmu. Tato nadosobní „banka“ (vědomostí, principů, zákonitostí) prý ovlivňuje (předurčuje) způsob konání a postupně odměřovanou míru poznání lidstva. A každý jednotlivec má s ní (mohl by mít) aktivní vztah. Ostatně, to že člověk může pomocí svých buněk vysílat nebo přijímat informace, jsme se dozvěděli na poli vědy teprve koncem 90. let 20. století na základě přesných a důkazných pokusů.
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku