Jan Zrzavý je vnímám především jako intuitivně poetický malíř. Z psaných textů jsou známé spíše jeho beletristické vzpomínky na život. Méně však hlubší zamyšlení týkající se nejen jeho vlastní práce. V unikátní eseji nazvané O umění autor odkrývá v jakémsi programovém pamfletu také vlastní postoje a názory, které se promítaly do jeho někdy tajuplné tvorby.
Vzhledem k autorovu solitérství nelze Zrzavého díla jednoznačně zařadit pod žádný vyhraněný umělecký směr. Dostatečně o tom svědčí jeho vlastní slova, publikovaná v roce 1920 v článku Vyznání umělcovo: „Neboj se býti výjimečným, osamělým v okolní tvorbě. Ti, kteří tvoří školu, jsou slabí, podlehli zakladateli, který byl také jediným a výjimečným“.
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku