Začínala 60. léta – období proměn, které se měly projevit i ve výtvarném umění. Dosavadní sláva poválečné abstraktní malby v čele s Jacksonem Pollockem a Wilhelmem de Kooningem byla stále módní. Přestávala však svým opakováním a vypjatým subjektivismem komunikovat s diváky a nadcházející atmosférou, která vyžadovala čerstvé a populárnější sdílení.
Roy Lichtenstein (1923 – 1997), dnes jedna z nejvýraznějších ikon moderního umění, byl na přelomu 50. a 60. let učitelem kreslení v malém městě – a nic nenasvědčovalo tomu, že by se měl jeho konvenční život změnit. Ve volných chvílích se potýkal a abstraktními obrazy, ale nebylo to ono. Také jeho dva malí synové nebyli malbami vůbec okouzleni. „Kdybys´ tak uměl namalovat Mickey Mouse, to bys byl teprve malíř…“ provokovali svého otce milovníci oblíbeného komiksu.
Zahanbený Lichtenstein se chopil výzvy. Psal se rok 1961 a začínající umělec zvětšuje a jen lehce upravuje jeden z disneyovských obrázků. Bylo to nejen rozptýlení a splnění dětského přání, ale nakonec i poněkud ironická parodie na abstraktní umění, s kterým se dosud neúspěšně vyrovnával. V komiksovém poli vytrženém z kontextu znázornil Mickey Mouse, který přihlíží rybolovu Kačera Donalda. Ten však namísto ryby ulovil jen sám sebe. Pohled do odrážející vodní hladiny navíc připomíná slavné Narcisovo chování. „Look Mickey“ bylo na světě a s ním počátek záměrně odosobňující pop artové tvorby. Přicházelo konečně čistě americké umění, i když v Londýně již docházeli umělci k podobným – byť více sociálně kriticky zaměřeným – přístupům.
Na doporučení kolegy ze školy (dnes slavného zakladatele happeningu Allana Kaprowa) ukázal Lichtenstein svá „komiksová“ díla významnému newyorskému galeristovi Leo Castellimu, který hledal něco nového. Lichtensteinovými obrazy s hravou formou byl nadšen a již 9. listopadu 1961 první z nich prodal. A další úspěchy následovaly. Již zavedenější Andy Warhol byl z toho poněkud rozladěn, přesto se tyto dvě osobnosti pop artu vzájemně inspirovaly, i když se v osobním životě moc nemusely.
Spotřební zboží a komiksy se staly náměty nového směru. Lichtensteinova sláva se vzápětí rozšířila i do Evropy – jeho malby se objevily na výstavě pop artu v Londýně, což vedlo Tate Modern ke koupi umělcova klíčového díla Whaam! A v roce 1968 uspořádala tato prestižní instituce Lichtensteinovu výstavu, která byla vůbec první samostatnou přehlídkou žijícího amerického autora.
V roce 1966 přestal již slavný umělec malovat jen převzaté komiksové scény a začal na plochách svých obrazů používat známé tiskařské tečkování Ben-Day. V tomto „rastrovém“ duchu tvořil dalších 30 let, během nichž také přepracovával obrazy Picassa, Mattise či Moneta a van Gogha.
Také abstraktní expresionismus, s kterým se dříve neprosadil, se stal předmětem jeho uměleckých „citací“. A tak dospěl ke své slavné sérii s „tahem štětce“, v které se na chvíli vrátil k časopiseckým předlohám. Lichtenstein si tentokrát vzal za vzor komiks na pokračování Strange Suspense Stories (číslo 72) s kresbami Dicka Giordoniho z roku 1964. Zvláště jej zaujalo jedno příběhové pole, v kterém byl v detailu zobrazen široký tah štětce namočeným v červené barvě. A opět ten potměšilý komentář, tentokrát o „noční můře“ abstraktních malířů, kterým Lichtenstein jejich spontaneitu a tvorbu „na život a na smrt“ moc nevěřil. Namísto vážného umění stvořil zde dílo s humorem, sarkasmem, sytou barevností a přívětivou světelností.
Komksová kresba Dicka Giordoniho se stala předlohou slavného Lichtensteinova obrazu 
První obraz z této série nazvané White Brushstroke l. z roku 1965 bude nyní na prodej. Poslední malba z tohoto okruhu, která je ještě v soukromém majetku, přitahuje pozornost. V newyorské Soteby´s měla být dražena nyní v květnu, avšak z důvodů pandemie byla aukce přesunuta na 29. červen. Aukční síň hlásá: „Toto je pop v jeho nejhlubším jádru. White Brushstroke je ikona pop artu zachycující v jednom obraze roztržku, kterou toto hnutí vyvolalo v celé generaci poválečného malířství.“ Odhadní cena obrazu byla stanovena na 20 – 30 milionu dolarů a očekává se, že bude výrazně překonána. Lichtensteinův „Masterpiece“ byl v roce 2017 prodán za rekordních 165 milionu dolarů.
Radan Wagner
foto titulního portrétu (výřez): Roy Lichtenstein od Abe Frainlich, 1985
Diskuze k tomuto článku