V sobotu byla po letech „nedomluv“ slavnostně otevřena na zámku Peruc Pamětní síň Emila Filly, ve které je nyní přístupná expozice Orel rozsápe orla / Emil Filla, čínské umění a totalitní přízraky. Tento slavný český umělec spojovaný převážně s kubismem si zde v roce 1947 pronajal prostory, kde až do konce života tvořil a žil společně se svou manželkou Hanou. Místo se stalo únikem od tíživé reality, která již nepřála moderním směrům. V tomto lounském kraji se odvíjela Fillova realističtější pozdní tvorba. Tématem se stala bezproblémová krajina Českého středohoří – připomínající rovněž inspiraci čínským uměním, coby „skromným protestem“ proti tíživým poválečným poměrům.
Nyní se na zámku v Peruci, který patří soukromým vlastníkům, otevřela ve zrekonstruovaném jižním křídle krásné budovy konečně důstojná expozice – připomínka Fillovy tvorby: Galerie Benedikta Rejta v Lounech ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR, zámkem Peruc a Nadačním fondem Emila Filly otevřela Pamětní síň Emila Filly a novou stálou expozici
Novou expozici připravil historik umění Tomáš Winter / Ústav dějin umění AV ČR ve spolupráci s architektem expozice Josefem Holečkem. Výstava, která vznikla s podporou grantu Ministerstva kultury ČR, představí Fillova díla v kontextu jeho sbírky čínského umění a pozdní krajinářské tvorby, které tvoří jádro sbírky Galerie Benedikta Rejta. Nová stálá expozice s názvem Orel rozsápe orla se zaměřuje na Fillovo umělecké a sběratelské spojení s čínským uměním a jeho reakci na oba totalitní režimy. Návštěvníci zde uvidí významné artefakty Fillovy sbírky, známá kubistická zátiší, papírové svitky i obrazy Českého středohoří.
Pozdní poválečná tvorba Emila Filly byla v minulosti přijímána rozpačitě. V kontextu vývoje českého moderního umění působila jako určitá anomálie, s níž se kritici a historici umění obtížně vypořádávali. Jedním z hlavních inspiračních zdrojů pro tuto tvorbu bylo čínské umění a umělcovi unikátní čínské sbírky, které interpretoval ve vlastních malbách. Další podstatnou součástí Fillova díla byla malba krajiny Českého středohoří v okolí zámku Peruc, reagující na změny, které nastaly s nástupem komunistické totality po roce 1948. Jaký byl Fillův postoj k novému režimu a jak se tento postoj odrážel v jeho dílech? Můžeme jeho práce chápat jako prostředek protestu nebo naopak jako podřízení se ideologickým požadavkům socialistického realismu?
Na základě studií Vojtěcha Lahody je známo, že důležitou roli v Sudkově zájmu o asijské umění a čínskou filozofii sehrál Emil Filla (1882—1953). Sám byl sběratelem mimoevropského umění a Josef Sudek jej často navštěvoval na zámku v Peruci, kde kromě diskuzí s Fillou v plenéru také fotografoval panoramatické snímky alias „jitrnice“ Českého středohoří, jež označoval za japonskou krajinu v Československu.
Emil Filla – malíř, sochař a teoretik umění je znám především jako představitel českého kubismu. Po návratu z koncentračního tábora v Buchenwaldu užíval prostory na zámku v Peruci, kde žil a tvořil až do své smrti v roce 1953. Díky velkorysému postoji jeho ženy Hany, která věnovala velkou část pozůstalosti z Peruce státu, vznikla po její smrti v jižním křídle peruckého zámku Pamětní síň Emila Filly, poprvé otevřená 3. srpna 1958.
Milý pane Hloupý,
s radostí jsem poznal z Vaší pohlednice, že jste opět u nás doma.
Tak Vás pěkně vítám a přeji Vám i paní Procházkové do Nového roku vše nejlepší.
Musím Vám také poděkovat za ty milé zásilky z blízkého Orientu, a jaké to bylo pro nás milé překvapení. Těšíme se, že se brzo objevíte v Praze a rád sis Vámi pohovořím o tom, co jste za tak dlouhou dobu tam prožil, a také já Vám budu povídat, jak našemu – to jest mému umění tady odzvonili, a jak zas trpělivě snáším všechno příkoří, které jsem myslel, že už se nikdy nevrátí.
Doufám, že mé psaní Vás i paní Procházkovou zastihne v plném zdraví a pozdravuji Vás já i moje žena.
Srdečně
Emil Filla
25. XII. 49
Pamětní síň Emila Filly měla zvláštní osud. Za téměř sedmdesát let své existence byla skoro polovinu času uzavřena, a to ať z důvodů stavebně-technických, tak majetkových. Poslední osmileté uzavření spojené se soudním procesem, ukončuje nyní naplnění smlouvy o narovnání z roku 2022. V roce 2019 se rozhořel soudní spor mezi Galerií Benedikta Rejta v Lounech a novou majitelkou zámku Peruc.
Patovou situaci a ochotu ke smírnému řešení přinesla až nově jmenovaná ředitelka galerie MgA. Kateřina Melenová, která vnímala celou situaci jako nedůstojnou, poškozující především Fillův odkaz. Galerie Benedikta Rejta, majitelé zámku Peruc a Nadační fond Emila Filly našli společné řešení pro budoucí spolupráci, a právě proběhlou vernisáž je prvním společným krokem.
Nová stálá expozice Orel rozsápe orla / Emil Filla, čínské umění a totalitní přízraky Pamětní síň Emila Filly na zámku Peruc nabízí i moderní malby
-red-
foto: GBR a Zámek Peruc a archiv
Diskuze k tomuto článku