Byl podivuhodný a nezařaditelný malíř i člověk. Z malého českého města se dostal do Paříže – až na špičku avantgardních proudů, přestože se nepodbízel a veřejné dění nevyhledával. Cesta za uznáním to byla dlouhá a dramatická, nikdy ale nepochyboval o svém směřování. Letos si připomínáme 150 let od malířova narození.
Vybrali jsme u této příležitosti dva příspěvky přibližující Kupkovo tvoření i nazírání. V prvním nás autor provede malířovou cestou ještě před pařížskou etapou, v druhém se můžete dozvědět o bližších souvislostech Kupkova “cestování za realitu” a současného transpersonálního výzkumu.
1) Jiří Kámen: “František Kupka a spletitosti modernity”
Z jakého světa se zrodilo abstraktní malířství? Úvahu rozhlasového publicisty a spisovatele Jiřího Kamena poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
František Kupka (23. září 1871 – 24. června 1957) je bezesporu jedním z nejvýznamnějších českých umělců, který se prosadil i ve světě. Proslul jako jeden z prvních malířů nefigurativního umění. Jeho Amorfa. Dvojbarevná fuga, první veliké dílo abstraktního malířství, se představila veřejnosti v Paříži už v roce 1912.
Většinu života strávil Kupka ve Francii, Jiří Kamen ve svém textu ale připomíná také vídeňský i český život slavného malíře a jeho dobové kulturní a umělecké souvislosti. Modernita je doba, ve které se potkává abstrakce s realismem, secesí, funkcionalismem, ale také okultismem.
Audio pořad si můžete do konce tohoto týdne poslechnout ZDE.
2) Vlastimil Marek: “František Kupka hledal podstatu univerzálního vědomí, kterého se ve svých obrazech dotýkal”
Jedná se o pohled na slavného malíře s důrazem na jeho „změněné stavy vědomí“ jako inspirativní i tvůrčí fenomén. Kupka byl skutečně nadán nebývalými schopnostmi…
Jedna z Kupkových nejkrásnějších vizí je dokumentována v dopise A. Roesslerovi z roku 1897: „… večer zažil jsem zkušenost rozdvojeného vědomí, přitom jsem měl dojem, jako bych se díval na Zemi zvenčí. Byl jsem v obrovském prázdném prostoru a viděl planety, jak mě klidně míjejí. Potom bylo těžké vrátit se k trivialitám všedního dne…“.
„Jedním z nejpřekvapivějších objevů moderního výzkumu vědomí bylo zjištění, že za určitých podmínek, jako jsou výjimečné stavy vědomí, mohou být takovéto vizionářské prožitky dostupné doslova každému z nás… Transpersonální zážitky (jak je nazval Grof) mohou být obecně rozděleny do tří velkých kategorií,“ dočítáme se v pohledu Vlastimila Marka.
Celou studii naleznete ZDE.
-red-
Diskuze k tomuto článku