Gnosticismus je široké a vzrušující téma, ke kterému se mnozí vrací… Snad i proto, že nám připomíná věčný a stále aktivní kdesi zasutý archetyp. S tímto hnutím (či světonázorem) souvisí motiv duchovního probuzení, hledání a návratu k původnímu… Snad bychom dnes mohli mluvit o takovém probuzení jako individuaci – o vědomém směřování k „Bytostnému Já“ tak, jak to formuloval C. G. Jung. Ostatně i tento znalec lidské „duše moderního člověka“ se ke gnostikům hlásil a sám se do jejich novodobých kruhů řadil. Nyní vychází kniha Gnostici. Její autor Jacques Lacarriére není vědec, i když vychází z hlubokých znalostí, je znalec plný empatického souznění, autor krásně napsaného historického příběhu.
V předmluvě se ostatně praví: „O autorovi bychom měli vědět, že je snílek a básník, nikoli vědec či novinář. Je to hledač, který dlouho žil v Egyptě…, kde nelze být nezasažen historií těchto sekt, jež se na čas shlukly kolem hlavní ideje gnóze, aby byly nakonec rozprášeny po celém světě ´pravými křesťany´… vyvolenci nebes, v jejichž mentálním vesmíru žijeme dodnes.“ Tolik slova Lawrence Durrella, který je znám především svým románem Alexandrijský kvartet. V rámci sledovaného tématu je však rovněž autorem uhrančivého gnostického příběhu nazvaného Kníže temnot („Kniha je zároveň zasvěceným úvodem do gnosticismu, filozofie, která vychází z toho, že pánem tohoto světa je zlo, ale přesto nerezignuje na hledání univerzálního ducha světla, byť by měl být za hranicí tohoto života. Gnostická představa hmoty jako zlého démona, souvisejícího s touhou vlastnit a ovládat je v dnešní době obzvlášť inspirativní“ píše se výstižně u příležitosti českého vydání).
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku