Guggenheim Museum v Bilbau přitahuje stále pozornost mnoha návštěvníků. Samotná stavba z roku 1997 patří mezi práce kontroverzního kanadsko-amerického architekta Franka Gehryho (též autora Tančícího domu na pražském nábřeží). Její nezvykle rozhýbaná forma stříbřitých obřích plášťů je výraznou dominantou města – je vzývána i kritizována, avšak spolehlivým magnetem zůstává.
Tato největší výstavní budova moderního umění ve Španělsku, postavená za 89 miliónů dolarů, „hrála“ i v řadě filmů včetně „bondovky“ Jeden svět nestačí, natočené v roce 1999. Také klíčové scény nejnovější knihy Dana Browna s názvem Počátek se odehrávají v těchto mimořádných kulisách. Objevují se ale i výhrady z řad odborné veřejnosti, která považuje tuto „sebestřednou“ budovu za symbol „kulturního imperialismu“. Tzv. Bilbao efekt prý odvádí pozornost od samotného umění – a nablýskaná neklidně působící budova činí z děl Picassa, Braqua či Rodčenka artefakty absurdní a nepatrné. Ale to je věc do diskuze.
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku