HENRI MICHAUX: plachý mystik, osudem zkoušený básník a nakonec kultovní meskalinový malíř nových ponorů, směrů i probouzejících se beatníků… Člověk, který se uměl dívat na svět vnitřním zrakem…
Po druhé světové válce se vrhl střemhlav do blížení slova a znaku – k abstraktnímu psaní / konkrétnímu malování… Byl to ústup ze světa nebo naopak?
Navyklý a běžný smysl řádu i obrysu proměňoval – a v transu vnuknuté a zakoušené mísil bez dosavadních hranic: “Žádné představy, žádné významy, žádný dozor, způsob bytí, účast na gestech a věcech směšujících lidské a nelidské,” zapsal si v jedné ze svých strhujících knih. Michaux však v extatických drogách nehledal pouhé úniky a prožitky, s nimi spíše nalézal přístup – účast na světě běžně neviditelném, a jak říkal: “Prostě jsem zvolil pohled z jiného okna”.
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku