Dlouho až po své smrti se její tvorba dočkala veřejného povědomí, vřazení i uznání. Po objevných výstavách a publikaci mapující její dílo, se nyní můžeme těšit z dalšího příspěvku osvětlující její osobnost. O Hilmě af Klint (1862 – 1944) vyšla nyní vůbec první biografie, která přibližuje, ale v mnohém i poopravuje(!) její legendu. Tato švédská duchovně založená malířka nebyla dlouho známa… po “odtajnění” její skryté tvorby nastal obrovský poprask, neboť byla náhle její autorka označována jako první abstraktní malířka světa. A to by znamenalo přepsat dějiny umění (i když mnozí s tím nesouhlasí s poukazem na insitní povahu jejího intuitivního umění a „komunikování s duchy“). Přinejmenším zde tedy máme pozoruhodný malířský objev, spirituální fenomén a silný příběh.
Dnes legendární severská malířka zemřela před téměř osmdesáti lety v jistém zapomnění, i když za sebou zanechala v mnoha ohledech mistrovskou tvorbu naplněnou nezvyklou mystikou a symbolikou. Hvězdou mezinárodní umělecké scény se stala až během několika posledních let, zvláště díky objevné výstavě v Guggenheim muzeu v New Yorku, která se konala za mimořádného zájmu v letech 2018 / 19. (Nyní lze vidět její díla v Centru výtvarných umění BOZAR v Bruselu později se – od 18. dubna – představí v Tate Modern s Pietem Mondrianem a na příští rok se připravuje výstava af Klint a Kandinsky, akce v Nizozemsku atd). Její postavení, zdá se, je trvale zasazeno do umění 20. století, jehož veřejné či oficiální interpretace dosud „přehlížely ženský podíl.“
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku