Už název nové výstavy Jakuba Špaňhela odráží jeho dlouhodobou fascinaci Benátkami, která se stále výrazněji propisuje do jeho tvorby. Fakt, že se jedná o jazykovou formu, kterou používá venetština, tedy místní historicky definovaný jazyk odlišný od obecné italštiny, naznačuje ještě osobnější vztah než dřív. Nejen, že jde o magické město s unikátní atmosférou, které patří mezi nejvýraznější umělecká centra v Evropě. Je to také po Vídni jedno z míst, kam se po pádu Železné opony většina Čechů podívala nejdříve. A nyní i místo, kde Jakub Špaňhel část roku žije. Jeho předchozí práce zachycovaly spíš to, co Benátky navenek symbolizuje, než to, čím ve skutečnosti jsou. Ať je to typická byzantská bazilika na Piazza di San Marco, veduta s Benátskou lagunou nebo proslavené skleněné lustry a zrcadla z Murana. Na nových obrazech se ale poprvé objevuje něco jiného. Totiž Benátky tak, jak je zná teď: postranní uličky, mihotavá světla bytů posledních obyvatel a noční kanály s tyrkysově černou vodou…
Jakub Špaňhel (* 1976) studoval na Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením Jiřího Davida a Milana Knížáka, a ještě před svým absolutoriem se těšil velkého zájmu sběratelů, jenž neutichá ani v posledních letech. Svůj na první pohled rozeznatelný „expresivně impresionistický“ rukopis kombinuje s barokními prvky, jako jsou akcenty zlaté, efektní práce se světelnou režií či samotný námět od sakrální architektury po křišťálové lustry. Není tedy s podivem, že mu učarovaly právě italské Benátky, významné renesanční a barokní umělecké centrum, v němž si před dvěma lety zřídil vlastní ateliér situovaný v domě z 15. století.
Výstava Venesia tak diváctvu nabízí reprezentativní výběr právě ze Špaňhelovy nejnovější tvorby, která podle kurátora Radka Wohlmutha zachycuje místo, „kde až do konce života může [Jakub Špaňhel] malovat cokoli, na co se podívá. Jinými slovy začal žít ve svém obraze.“ Benátské postranní uličky, skryté fasády, oprýskané portály nebo staré madony z chrámových interiérů tak ve svých plátnech metaforicky vyvádí na světlo a klade je do protikladu k turisticky známějším pohledům, jež zpracovával v dřívějších letech.
Přijďte se potěšit dílem jednoho z nejvyhledávanějších současných českých malířů, a poznejte „město na vodě“ z nevšední perspektivy – jinak, než ho ve svých obrazech zachytili velikáni jako Tintoretto, Canaletto nebo našemu prostředí bližší Jan Zrzavý. Trafo Gallery k výstavě pokřtí ve středu 11. prosince od 18:00 doprovodnou monografickou publikaci.
Výstava: Jakub Špaňhel – Venesia, kurátor: Radek Wohlmuth, Trafo Gallery, Praha, do 8. ledna 2025
-red-
foto: Trafo Gallery
Diskuze k tomuto článku