Jiří Karásek ze Lvovic byl jednou z klíčových postav českého dekadentního umění. Letos si připomínáme životní výročí tohoto spoluzakladatele časopisu Moderní revue, výtvarného kritika, svérázného až záhadného člověka, literáta, ale také významného sběratele; Karáskova galerie se stala pojmem a legendou… a její odkaz trvá dále. Tuto všestrannou osobnost si připomněla krásnou výstavou Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, z níž přinášíme fotodokumentaci. Pozoruhodné jsou také Karáskovy vzpomínky, které byly – dlouho neuspořádány – knižně vydány až roku 1994. A četbu z této publikace si můžete na pokračování poslechnout ZDE.
Jak vznikala proslulá Karáskova galerie – a jaké jsou její osudy? V atmosféře meziválečného Československa se nadále aktivovala umělecká scéna; nastal zlatý věk četných skupin, spolků, časopisů, nakladatelství i výstavních síní. Jednou z památných se stala Karáskova galerie, slavnostně otevřena 17. května 1925 v duchu obrozenecké tradice podpory kultury. Zpočátku se skládala z pěti místností v pražském Tyršově domě na Újezdu pod petřínskými svahy. Jejím iniciátorem, zakladatelem, nezištnou duší a ředitelem byl Jiří Karásek ze Lvovic (1871 – 1951) – básník, kritik a prozaik, ale také ctitel a znalec hermetismu, který pod jménem Damis působil jako člen martinistické lóže Simeon (v ní byl například i symbolistní malíř Rudolf Adámek). Karáskova galerie se stala vyvrcholením literátovy sběratelské záliby, které se započal věnovat již v devadesátých letech 19. století, když mu bylo pětadvacet.
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku