Slavný britský umělec spálí tisíce vlastních obrazů. Majitelům nabízí nezvyklou alternativu. V souladu s rozhodnutím vlastníků teď začne Hirst úmyslně ničit díla kupců, kteří se rozhodli pouze pro virtuální (a nikoliv fyzické) vlastnictví obrazu.
Damien Hirst na sebe pravidelně strhává pozornost. Na scéně začal dominovat během roku 1990, kontroverzním dílem – žralokem naloženým ve formaldehydu dokázal, že lze stále něčím šokovat… Jeho jmění odhaduje na 315 milionů liber tedy 9,2 miliardy korun. Nyní ohlásil, že ještě během léta spálí tisíce svých kreseb. Stane se tak v jeho soukromé Newport Street Gallery. Tímto svým činem chce prý upozornit na hodnotu umění.
Jedná se konkrétně o jeho práce z roku 2016 s puntíkovanými kompozicemi. Vytvořil jich desetitisíce, každá má svůj vlastní název – a vloni je propojil s jejich virtuální obdobou ve formátu NFT. Toto zkratkou je označován tzv. nezastupitelný token neboli digitální soubor s obrázkem, hudbou či videem, jehož vlastnictví je evidováno na internetové databázi blochchain.
Hirst nabízel a úspěšně prodával každou svou olejomalbu za 2000 dolarů. Ale mělo to svůj háček. Kupec se totiž musel rozhodnout: mohl si ponechat tradiční fyzické dílo nebo jej smění za „virtuální“ NTF. K tomu Hirst prohlásil: „Zájemce / sběratel nemůže mít obojí, musí si vybrat.“
Hirst roku 2016 vytvořil deset tisíc puntíkovaných olejomaleb, každou s jiným názvem, které vloni propojil s jejich virtuální obdobou ve formátu NFT. Touto zkratkou bývá označován nezastupitelný token neboli digitální soubor s obrázkem, videem či hudbou, jehož vlastnictví je zapsáno v internetové databázi blockchain.
Damien Hirst jednu olejomalbu prodával za 2000 dolarů (48 tisíc korun). Kdo si ji koupil, musel rozhodnout, zda si ponechá fyzické dílo, nebo jej smění za NFT (nezaměnitelný token, fenomén spojený s kryptoměnami; takzvaná NFTs jsou v podstatě digitální reprezentace určitého uměleckého díla.). “Sběratel nemůže mít obojí, musí si vybrat,” vysvětlil tehdy. A jako to zatím dopadá? Ponechat malbu se rozhodlo 4831 lidí – a dalších 5169 dalo přednost NFT uvádí spravující firma (sleduje twitterový účet Thecurrencybot. Jednotlivé obrázky se dají pořídit například na digitálním tržišti Open Sea). Bude nyní zajímavé sledovat, jaká forma vlastnictví obrazu bude mít nakonec více příznivců. V loňském roce – při rozmachu trendu NFT – byla hodnotnější digitální kopie. Po letošním pádu kryptoměn, na které jsou nezaměnitelné tokeny navázané, byla naopak hodnotnější díla fyzická.
Neprodané kusy Hirst spálí – a celou akci pojme jako happening. Pálit se bude 9. září – podrobnosti o přímém přenosu budou ještě sděleny. Poslední kusy budou hozeny do ohně během října, kdy se koná veletrh umění Frieze. Celá akce nazvaná The Currency (Měna) je prý experimentem, který zkoumá hranice umění a peněz. Tedy: co se stane, když se umění stane měnou?
„Stále nevím, co to dělám a nemám tušení, co přinese budoucnost. Zda budou NFTs a fyzická díla více hodnotná, nebo méně,“ řekl k celé věci její autor.
Sedmapadesátiletý Hirst v 90. letech minulého století patřil k nejvýraznějším představitelům skupiny Young British Artists vedle Tracey Eminové, Gavina Turka či Sam Taylor-Johnsonové. Výrazně mu pomohlo, když se za něj postavili majitel vlivné reklamní agentury Charles Saatchi nebo americký galerista Larry Gagosian. Pravidelně se jeho díla objevují v londýnské Tate Modern.
Samotný Hirst vypadá spíš jako uhlazený manažer než bohémsky rozháraný tvůrce. Ostatně s obchodem s uměním to umí – navíc má za sebou celý tým stratégů a obchodníků. Hirstova nezávislost na galeristech vyšla najevo, když v roce 2008 uspořádal dvoudenní dražbu vlastních prací. Téměř tři stovky položek se prodalo v Sotheby´s za 111 milionu liber. A tedy další rekord: dosud nevynesla aukce za jednoho umělce tolik peněz.
O Hirsta se zajímají i lidé mimo tradiční okruh uměleckého provozu. Širokému publiku umí jít naproti: kromě pověstného mrtvého žraloka v akváriu, jmenujme slavná (a samozřejmě kontroverzní) díla s mrtvými i živými motýly, rozpůlenou krávu s teletem, tisíce poletujících much nebo lidská lebka posázená 8600 diamanty.
-red-
foto: archiv
Diskuze k tomuto článku