Zvláštní poetika starých kreseb a grafických tisků je dodnes podmanivá, také ale může vybízet k hlubšímu zájmu a plnějšímu prožitku. Práce z dávné a zasuté minulosti se zpravidla odvolávají na staré vzdálené kultury. Také ukazují na mágy, jakými byly proslulé evropské osobnosti – pověstný rebel Paracelsus nebo magický Nicolas Flamel (oba se dokonce objevují v potterovských knihách a spin-offech), kteří provozovali své tajemstvím opředené a osamělé řemeslo. Měli bychom jejich činnost nazývat magií, ranou vědou, okultním náboženstvím, uměním outsiderů nebo nějakou směsí z výše uvedeného?
Můžeme tuto sféru bádání také (nepřesně) nazvat “černou magií”, avšak tento zdánlivě potemnělý termín nebyl, jak si křesťané mysleli, odkazem na ďábla, ale na půdu egyptského Nilu. Termín je přeci “odvozen z arabského kořene ‘kimia’,” píše se na Public Domain Review, “tedy z koptského slova ‘khem’ (odkazujícího na úrodnou černou půdu delty Nilu). Slovo ‘alchymie’ (původně al-khimia) odkazuje na temné tajemství prapůvodní nebo první hmoty (Khem),” uvádí se dále v příspěvku.
Nalezení této prvotní látky představuje “hlavní cíl alchymisty – spolu s objevem Kamene poznání (Kámen mudrců) a klíče k věčnému mládí”, dodává se v krátkém zamyšlení, které rovněž přináší poetická vyobrazení. Alchymie obecně je tedy synteticky zaměřená celistvá “věda” odvozená z přírodní filozofie.
Ve výše uvedeném popisu můžeme vidět kořeny fikcí autorky Rowlingové a původ mnoha moderních mýtů, které dodnes pod povrchem (v podvědomí – viz. Carl Gustav Jung) formují (jinak přibližují) nynější svět. Alchymisté studovali a pokoušeli se měnit nejen hmotu tak, aby vyvolávala jisté účinky – stejně jako to dělali ranní vědci. A možná nás překvapí, jak horlivě někteří známí “vědátoři”, zejména Isaac Newton, sledovali alchymistický kurz. Ale podstatou alchymie byla duchovní iniciace (zasvěcení), zvláštní představivost i fantaskní poetika, v níž byly zobrazovány alchymistické rituály, magické bytosti, mystické symboly a další podobné jevy. O takové nebyla nouze, jak lze vidět na přiložených ilustracích, čerpajících například z Wellcome Images a sbírky Manly Palmer Hall v internetovém archivu. Připomeňme, že základní kniha okultního myslitele Manly P. Halla nedávno vyšla i v českém překladu (nakladatelství Trigon) a stala se pro milovníky tohoto směru cennou senzací: nese titul Tajné nauky věků.
Téma alchymie přitahovalo i velké (svobodomyslnější) mistry umění. Detail vyobrazení ukazuje část Rembrandtova leptu “Praktikující alchymista”. Později se nazýval “Faust ve své pracovně”. V jistém smyslu není dodnes toto dílo plně vysvětleno. Především: Co by mohl znamenat kód v tajemném světle? Pokus o rozbor naleznete ZDE. Téma pro vysvětlení se nabízí: jobjednavateli byli tajní a pronásledovaní sociniáni nebo možná známější rosenkruciáni… To byla možná hypotéza naznačující okolnosti vzniku Rembrandtova leptu, který nikdy (na rozdíl od ostatních) nepodepsal. Více ZDE.
Alchymistické obrazy jsou obecně (pro dnešního diváka) podivné, surrealistické, tajemné a zdá se nám, že neodkazují na žádnou známou realitu. Jsou symbolicky zakódované, také však jasnou inspirací pro staletí okultního umění a esoterické literatury, někdy (svou snově fantaskní vizualitou) i pro moderní umění. Ale každé z vyobrazení mělo původně také praktický (obsah) záměr – totiž ilustrovat tajemné, často tajné procesy sloužící k objevování (vysvětlování) základů vesmíru a jeho využívání, respektive souznění s ním. (Proudy stojící mimo dominantní a netolerantní křesťanskou církev).Tyto utajované techniky sice nevykazují shodu s dnešními vědeckými postupy, ale v mnohém jsou jejich předstupněm či svérázným doplňkem, jehož skutečnou podstatu bez tehdejších znalostí (symboliky) už jen stěží můžeme chápat. Podívejte se a nechte se unášet dalšími alchymistickými obrázky například na Public Domain Review.
-red-
foto: archiv
Diskuze k tomuto článku