Žijící legenda českého umění má po dlouhé době svou retrospektivu v Praze. Velkou přehlídku bylo možno vidět v roce 2011 v klatovské Galerii U Bílého jednorožce – a to v době, kdy se chystala k vydání její první souborná monografie. Tehdy v Respektu poznamenala: „Mám trochu strach, abych nebyla zaškatulkovaná a stala se takzvaně definitivní. To by byl konec. Zakuklíte se a přestanete se vyvíjet,“ vyprávěla Nováková ve svém vinohradském bytě, který dlouhá léta obývala se slavným tvůrcem Pavlem Brázdou. Malířská a kreslířská tvorba Věry Novákové (1928) patří již více než půl století k tomu zásadnímu, co bylo v kontextu českého výtvarného umění vytvořeno. Věra Nováková krátce studovala na pražské Akademii, odkud ale byla po komunistickém puči v únoru 1948 vyloučena.
V následujících desetiletích tvořila společně se svým manželem výtvarníkem Pavlem Brázdou v ústraní, bez možnosti svá díla veřejně prezentovat a stranou od přímého vlivu aktuálních uměleckých trendů.
Přesto lze v jejím díle nalézt odraz nejrůznějších tendencí umění 2. poloviny 20. století, od pozdního surrealismu přes informel až po experimenty s písmem a slovem. Věnovala se také knižní a časopisecké ilustraci stejně jako sochám a instalacím.
Výstava s názvem Via vitae nepředstavuje tvorbu Věry Novákové v celé její komplexitě ani chronologické posloupnosti, ale snaží se ukázat příběh bohatého a hlubokého života, který je plný zvratů, hledání a naděje.
Příběh díla, ve kterém se pozoruhodně odráží nejen vývoj českého umění, ale i důležité společenské otázky a témata, která zůstávají i v dnešní době více než aktuální. Výstavu doplní tvorba umělců a umělkyň, pro které byla tvorba i život Věry Novákové inspirací.
Kurátoři: Michaela Šilpochová, Otto M. Urban
Centrum současného umění DOX – Věra Nováková, Via vitae (retrospektiva), do 16.10. 2022
K monografii (nakladatelství Argo, 2011): Dílo Věry Novákové (narozena 1928 v Praze) patří k nejosobitějším projevům realismu v českém umění druhé poloviny dvacátého století. Představuje spolu s manželem a tvůrčím souputníkem Pavlem Brázdou solitérní postavu, kterou nelze jednoduše zařadit k žádným společným tendencím české výtvarné scény posledních desetiletí. Její tvůrčí výpověď má pro českou kulturu silnou hodnotu nejen ve své stylistické originalitě, ale hlavně ve svém humanistickém a duchovním přesvědčení. Monografie obsahuje celou autorčinu dosavadní tvůrčí dráhu, od konce čtyřicátých let, kdy byla z politických důvodů vyloučena z Akademie výtvarných umění, až po současnost. Na základě chronologického sledu barevných reprodukcí a materiálů z osobního archivu Věry Novákové je zdokumentována celá vývojová komplexita jejího díla, která rozhodně není uzavřenou historickou kapitolou – stále se vyvíjí a nachází značný ohlas u dnešní mladé generace.
-red-
foto: archiv
Diskuze k tomuto článku