Lupič Davida Černého bude oblečen do overalu...

V Olomouci se rozhodli obléknout sochu Lupiče od Davida Černého. Tento pohyblivý unikát šplhá vysoko na střešní římse zdejšího Muzea umění – a od roku 2017 tak budí pozornost kolemjdoucích. O Lupiče – umělecké dílo – který se na útěku jaksi „zasekl“- je pečováno. Sochařský, ale i technický originál, který má v baťohu plastiku Karla Nepraše, bude nyní svérázně chráněn : „Už loni v létě jsme se rozhodli, že budeme sochu od Davida Černého chránit před nepřízní počasí a objednali jsme pro něj ochranný overal. Jenže v době kovidové se obdobné obleky staly úzkoprofilovým zbožím a jako zákazníci měli samozřejmě přednost lidé. Navíc více než dvoumetrový Lupič potřebuje velikost XXXL, takže nějakou dobu trvalo, než k nám oblek doputoval,“ sdělilo vedení muzea. Budete-li tedy ve čtvrtek 21. ledna v Denisově ulici, uvidíte od 14 hodin plánované „oblékání sochy.“

„Původně jsem to chtěl modelovat celé normálně v hlíně, ale nakonec to vzniklo takovým zvláštní způsobem, protože je to vlastně první socha, kterou vybrousil celou robot. Takže já jsem ji celou vymodeloval ve 3D prostoru. Poté ji přenesl normální velký robot frézováním do trojrozměrného tvaru,“ uvedl David Černý.

REKLAMA

Kinetická socha je z lehčího patinovaného laminátu – váží přes 20 kilogramů. Navíc lamentuje a nadává hlasem hudebníka Davida Kollera. Lupič byl poprvé spatřen / odhalen během Olomoucké muzejní noci na jaře 2017. Nápad na vytvoření speciálního díla pro Muzeum Olomouc se zrodil již před deseti lety, kdy instituce získala do svých sbírek Černého plastiky Adama a Evy. Zapůjčený má také objekt nazvaný Zátopkovy nohy, který autor vytvořil pro olympiádu v Rio de Janeiru.

Lupič je však i v dnešní situaci na očích stále… stačí se dívat nebo pozorně poslouchat. „Myšlenka se zvukovým doprovodem vznikla proto, že socha je umístěna na budově nahoře, takže musí upozornit sama na sebe. Když někdo půjde okolo, tak aby se na ni podíval,“ řekl Martin Kosnar, jehož úkolem bylo technicky zajistit pohyb sochy. A pohyb? Kvůli rozpohybování díla bylo potřeba jej vybavit speciálním softwarem. „Samotné rozpohybování je otázkou dlouhodobých zkušeností z průmyslové automatizace a řízení technologických procesů,“ uvedl Aleš Bitter, který software uváděl na místě do provozu.