Když vyšel poprvé Máj, bylo Karlu Hynku Máchovi necelých 26 let. Báseň způsobila poprask a nevybíravé posměšky. Do světa se rozlétlo mimořádné dílo oceněné až časem – budící do dnešních dní zájem. Nedávno jsme si připomněli výročí od prvního vydání, které se objevilo na veřejnosti v 23. dubna 1836 v nákladu 600 výtisků. Do současnosti se těchto exemplářů z tiskárny Jana Spurného dochovalo v různých knihovnách a sbírkách přibližně osmdesát. Zprvu bývalo toto dílo oficiální kritikou nejen zatracované, ale i nepochopené; vždyť tolik své prostředí převyšovalo. Později se ale začalo považovat za milník a hlavní bránu do české moderní poezie. Je to báseň zřejmě nadčasová – stále živá možná i pro svůj ponor do společných lidských hlubin – věčných archetypů.
Lyrickoepická skladba Máj bývá považována za vrcholné dílo českého literárního romantismu. Mácha v této skladbě zcela vybočil z obrozeneckého programu 1. poloviny 19. století a pojal ji jako osobní zpověď rozervaného romantického člověka plného nejistot a otázek po smyslu života. Avšak kritika nadšená nebyla: „To jsou ty plody hrozného byronismu… Máchy báseň jest škvára, která z vymřelé sopky vyhozena mezi květiny padla. Ve květinách můžeme míti a máme zalíbení, nikoli ale v chladném mrtvém meteoru, který z rozervaných útrob vyvržen byl.“
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku