Michelangelo a jeho následovníci / Albertina Vídeň

Renesanční mistr Michelangelo patří k hrstce výtvarníků, jejichž sláva trvá nepřetržitě po celá století. Umělce na celém světě ovlivňují jeho díla dodnes. Vídeňská Albertina proto připravila výstavu, v níž propojuje renesanční znovuobjevení antického ideálu těla s tvorbou řady věhlasných umělců od Dürera s Rembrandtem až po Klimta se Schielem, kteří na italského génia buď navazovali, nebo se vůči němu vymezovali.

Michelangelo Buonaroti, Mužský akt (záda), kolem 1504, ze sbírek Musea Albertina, Vídeň

Výsledky precizní práce Michelangela Buonarrotiho (1475 – 1564) dodnes rezonují po celém světě. Italský renesanční umělec, který vynikl především jako sochař, architekt či malíř, výrazně definoval ideál atletického mužského aktu. Jedno z nejznámějších vyobrazení ve formě sochy biblického Davida dodnes láká návštěvníky do florentských galerií, další desítky příkladů zdobí majestátní strop vatikánské Sixtinské kaple. Bohatou řadu kreseb, soch a dalších děl najdeme i v nejprestižnějších uměleckých sbírkách na celém světě.

REKLAMA

Jednu z významných sbírek spravuje i Albertina. A právě letošní podzimní výstava vídeňské galerie láká na Michelangela a jeho následovníky. Základ výstavy tvoří bohaté grafické sbírky Albertiny doplněné o cenné zápůjčky. Od poloviny září jsou ve Vídni k vidění nejen kresby samotného Michelangela, ale také řady jeho nástupců či ideových protivníků. Vedle Rafaela proto podzimní Vídeň nabídne odhalená lidská těla i v podání Dürera, Rembrandta, Rubense či „domácí“ dvojice Klimt a Schiele.

Egon Schiele, Nahý autoportrét, 1910, ze sbírek Museum Albertina, Vídeň

Expozice o 139 dílech ukazuje autorské pojetí těla každého z umělců, ať již napodobením, dalším rozvojem, nebo odmítnutím Michelangelova ideálu. Umělecký odkaz renesančního mistra a navazující i konkurenční zobrazení lidského těla jsou v Albertině k vidění do 14. ledna 2024, denně od 10 do 18 hodin, ve středy a pátky do 21 hodin.