Výstava Nadějné vyhlídky, dítě v současném českém umění je volným
pokračováním tzv. pandemické trilogie, která započala projektem Vanitas
v současném českém umění (DOX, 2020–2021). Také v tomto případě se jedná
o skupinovou výstavu, která představuje široké spektrum umělkyň a umělců
různých generací a výtvarných projevů. Po tématu smrti, umírání a pomíjivosti
se tentokrát projekt věnuje tematice zrození a začátku života, období, které je
plné zvratů a očekávání, zdánlivé nevinnosti, ale i krutosti.
Obrazy dětství se věkem mění a podléhají zapomínání, je to idealizovaný čas. V moderní
společnosti, od 19. století, se role dítěte začíná proměňovat rychleji, dětství se
stává tématem, které je třeba studovat a řešit, tedy řídit a kontrolovat. Dítě je
nejen předmětem vědeckého bádání, ale i mocným byznysem. V dějinách umění
se dítě objevuje od nepaměti, vždy bylo důležitou součástí duchovní historie
lidstva. Genealogie tématu je objemná a prošla zajímavým vývojem. Také v současném umění je motiv dítěte bohatě zastoupen, možná ještě silněji než v dřívějších dobách. Vize a obrazy dětství však často nejsou přívětivé, nepředstavují rozzářenou idylu, ale převažuje melancholie se všemi svými záhadami a úzkostmi.
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku