U nás byl tento tajemný solitér nejdříve zmiňován v Moderní revue – a tak není divu, že její hlavní protagonista Arnošt Procházka se v roce 1904 stal autorem první české monografie Odilona Redona. Francouzův vliv byl na mladou generaci poměrně velký, zvláště v souvislosti s vlnou dekadence a symbolistní secese. „Moje originalita spočívá v tom, že logiku viditelného dávám do služeb neviditelného… v mém umění hraje hlavní roli podvědomí… do svých výjevů umisťuji malá dvířka do říše tajemných příběhů,“ napsal malíř, který se vyjadřoval i textem. U nás se tato jeho rovina stala obsahem již vyprodané knihy Samomluvy (1996), kde se umělec „zamýšlí nad soudobým malířstvím i se zabývá úvahami o umění a životě.“ V těchto dnech si připomínáme jeho výročí – narodil se 20. dubna 1840 ve francouzském Bordeaux.
Odilon Redon (1840 – 1916) bývá zván malířem ztichlé noci, jindy princem snů. V době plného naturalismu 19. století přišel s malbou pronikající do našeho podvědomí i k nebývalé imaginaci. Malarmé prohlásil, že nezná žádného jiného malíře, který by uměl tak zachytit lidský strach i zároveň náklonnost k hrůze. Malíř a kreslíř byl vzorem zvláště katolické dekadenci, v jistém smyslu je považován za předchůdce fantazijní surrealistické malby, snad i komiksu, jak se někdy uvádí. Každopádně „otřásl tichem, našimi sny a dosud klidnou nocí,“ jak ve své době zvolal největší básník symbolismu Stéphane Mallarmé.
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku