V rámci nového cyklu diskusních setkání Résonnances/Rezonance vás Filosofický ústav Akademie věd České republiky (AVČR), Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES), Francouzský institut v Praze a Národní galerie Praha (NGP) zvou na kulatý stůl pořádaný 12. března s podporou programu Strategie AV21 AVČR: “Muzea umění a jejich narativy. Patří pojem „národní“ minulosti?”
Za účasti :
- Sébastien Allard, ředitel oddělení malby, Musée du Louvre
- Danièle Cohn, profesorka estetiky a filozofie umění, Université Paris I
- Milena Bartlová, profesorka dějin umění, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze – UMPRUM
- Anna Pravdová, kurátorka Sbírky moderního umění – NGP
Moderuje Lara Bonneau, filosofka, Filosofický ústav Akademie věd – FLÚ AV ČR.
V českém a francouzském jazyce. Simultánní tlumočení zajištěno.
Po dlouhou dobu byla muzea umění nástrojem a zrcadlem velkých národních narativů, jejichž cílem bylo inspirovat a posilovat pocit příslušnosti jednotlivců k národu. Dnes jsou naopak často místem, kde se otázky identity a kulturního dědictví problematizují. Zkoumají samotnou konstrukci národního narativu, vztahují ho k lokálnímu, regionálnímu a globálnímu, pracují v oblastech neurčitosti individuální i kolektivní identity a hájí univerzální charakter estetické zkušenosti tváří v tvář uměleckému dílu.
Může však být kulturní dědictví univerzální, a pokud ano, tak jakým způsobem? Je zvýšená sebe-reflexivita muzejních institucí, projevující se ve způsobu prezentace sbírek, synonymem neutrality? Jaké jsou umělecké a estetické, ale i politické a společenské dopady muzejních klasifikací a jejich současných přehodnocování?
Akce: Muzea umění a jejich narativy. Patří pojem „národní“ minulosti?, Národní galerie Praha
Veletržní palác – Auditorium, 6. patro, 12. března. 17:00, Zdarma
-red-
foto: NGP, archiv
NGP: Jako celník se do moderního umění zapsal i francouzský malíř Henri Rousseau. Přezdívku „Celník Rousseau“ (Le Douanier Rousseau) získal od spisovatele Alfreda Jarryho, se kterým se seznámil kolem roku 1893. Ve skutečnosti Rousseau nebyl celník, ale úředník potravní daně v Paříži. Stejně mylná je i rozšířená představa, že Rousseau byl pouze samouk, tzv. nedělní malíř. Víme, že získal soukromé školení od dvou uznávaných akademických malířů – Felixe Augusta Clémenta a Jean-Léona Gérôma.
V roce 1923 se v Praze konala výstava francouzského umění, z níž československý stát zakoupil řadu děl, mj. i Rousseauův autoportrét. O jeho nákupu rozhodl Vincenc Kramář, ředitel Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění, který měl na starosti staré umění, a přesto využil státní peníze pro nákup umění moderního, což mu bylo řadou kolegů vyčítáno a tento slavný obraz zůstal dalších pět let v depozitáři. Dnes se s obrazem Já, portrét-krajina můžete setkat ve sbírkové expozici 1796–1918: Umění dlouhého století.
Diskuze k tomuto článku