Na knižních pultech se těší nebývalému zájmu publikace Praha avantgardní s podtitulem Literární průvodce metropolí v letech 1918 – 1938. Jedná se o záslužný, ojedinělý a zjevně dosud chybějící nakladatelský počin mapující kulturní místa a dění mimořádně plodného období.
Meziválečné Československo se etablovalo nejen jako teritorium s nově otevřenou demokracií uprostřed Evropy, ale také coby plnohodnotná platforma umožňující rozběh nadšené avantgardy. Touha po novém, lepším, společném a všem dostupném tvoření zasáhla v té době snad všechny obory lidské činnosti. Architektura, malířství, sochařství, divadlo či poezie v českém, zvláště pak pražském, prostředí začaly hrát významnou roli i na mezinárodní scéně. V první polovině 20. století byla víra v nápravu člověka a pochroumaného humanismu všude doslova hmatatelná. Po předchozím okouzlení symbolismem, secesí, expresionismem či kubismem přišel na pořad dne poetismus, konstruktivismus či surrealismus a také intenzivnější kontakty se zahraničím – převážně levicově orientovaným.
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku