Známé pražské sousoší sv. Jana Nepomuckého se vrací na své původní místo ve Spálené ulici. Město plastiku získalo do své správy a ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy se zasadilo o její citlivou restauraci.
Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého s anděly, dokončené roku 1717 neznámým autorem, bylo vsazeno do kubistické niky z roku 1913 v uličce mezi kostelem Nejsvětější trojice a domem Diamant ve Spálené ulici od Emila Králíčka. V roce 2018 Magistrát hlavního města Prahy převedl památku do správy GHMP, která sochy vzhledem k jejich špatnému stavu z podstavce odborně sejmula a odvezla do svého depozitáře. Restaurátorské práce na sousoší byly zahájeny počátkem srpna 2019.
„Socha svatého Jana Nepomuckého byla roky v dezolátním stavu. Hned po našem nástupu na radnici jsme dotáhli do konce převod sousoší do správy Galerie hlavního města Prahy, aby mohlo být opraveno. S Galerií také intenzivně řešíme problém bezprizorních soch a památek na území metropole, které mapujeme a restaurujeme. Mám velkou radost, že se sousoší svatého Jana Nepomuckého podařilo zachránit a že originál této krásné barokní sochy českého zemského patrona, jehož život je úzce spjatý s Prahou, bude nadále přístupný všem Pražanům,“ říká Hana Třeštíková, radní pro kulturu a cestovní ruch.
Sousoší sv. Jana Nepomuckého se dvěma andílky v kubistické nice, nacházející na parcele č. 745 mezi kostelem Nejsvětější Trojice a domem Diamant, bylo dlouhodobě ve velice špatném stavu. Nápravu komplikoval fakt, že dlouho nebylo vyřešeno vlastnictví a správa této historické kulturní památky. Rozhodnutím Rady HMP bylo sousoší svěřeno do správy Galerii hlavního města Prahy, která nechala neprodleně sochu sv. Jana Nepomuckého i s oběma doprovázejícími andílky odborně sejmout, protože havarijní stav plintu již nedovoloval další otálení. Všechny figury byly odvezeny do depozitáře a předány k odbornému posouzení restaurátorům. Plastický podstavec zůstal na místě, na zimu byl zahalen, aby již nedocházelo k dalším poškozením.
Barokní sousoší je datováno dedikačním nápisem trinitářů na podstavci, chronogramem s rokem 1717. Dílo z pískovce je vsazeno do kubistické niky (arkády) z roku 1913, uzavírající uličku mezi kostelem a domem Diamant (čp. 82). Původní výklenek, kde sv. Jan Nepomucký stával, byl zbořen v roce 1865. Socha je zapsána na seznamu kulturních památek pod r. č. ÚSKP 39822/1-1046, které zahrnuje celý areál kostela Nejsvětější Trojice a bývalého klášterního konventu.
Autorství sochy nebylo dříve přesně doloženo, předpokládalo se, že sochař zřejmě pocházel z jäckelovského okruhu. Po sejmutí sochy a průzkumu byla v zádech sochy sv. Jana Nepomuckého nalezena signatura prokazující autorství Matouše Václava Jäckela a datace 1718.
Před zahájením restaurátorského průzkumu nebylo jasné, jak významné je poškození hlavní sochy. V případě, že by poškození spodní části sochy bylo tak závažné, že by narušovalo její statiku, by Galerie hlavního města Prahy musela přistoupit k výrobě sekané kopie sochy světce. Naštěstí se ukázalo, že originál sochy sv. Jana Nepomuckého lze restaurovat. Naopak jeden z andělů zřejmě utrpěl v minulosti závažné poškození pádem z podstavce a byl rozbitý na několik kusů. Neodbornou a vcelku dosti neumělou opravou bylo změněno gesto jeho levé ruky i natočení hlavy. „Během restaurování jsme ve spolupráci s odborným restaurátorem Danielem Talaverou a pod dohledem zástupkyně památkové péče dohledali původní podobu a vrátili andílkovi jeho ikonografický význam a gesto, kterým nyní upozorňuje diváka na knihu ve své pravé ruce. Nově také bude po dohodě s památkovou péčí osazena kolem sousoší kovová umělecká mříž volně inspirovaná kubistickou architekturou domu Diamant a mřížovím ve výklenku,“ doplňuje Marie Foltýnová, vedoucí správy veřejné plastiky GHMP.
Architekt domu Diamant Emil Králíček byl rovněž autorem slavné kubistické lampy (1911 – 13).
Zadavatelem a majitelem domu Diamant byl malíř, diplomat a spisovatel Adolf Hoffmeister, který zde také žil. Během svého pobytu v Praze zde také pobýval Vladimir Vladimirovič Majakovskij.
-red-
foto: GHMP a archiv
Diskuze k tomuto článku