Obraz Pabla Picassa z roku 1937, který byl před veřejností ukryt, půjde do dražby. Stane se tak 13. května na aukci v newyorské Bonhams. Dílo s názvem Femme au béret mauve se však má ještě před tím ukázat v San Franciscu, Los Angeles, Paříži a Hongkongu. Až po tomto nabídkovém turné bude k mání. Odhadovaná cena malby je 10 – 15 milionu dolarů.

Obraz zachycuje Picassovu múzu Marii-Thérèse Walter, která se stala jeho partnerkou a matkou jejich dcery. Vztah začal skomírat, když malíři vstoupila do života Dora Maar. Nabízené dílo vzniklo ve francouzském Le Tremblay-sur-Mauldre v době blížící se občanské války ve Španělsku. Vesnice leží asi 50 kilometrů západně od Paříže, kam umělec přestěhoval svou milenku a jejich dceru Mayu – a zde je navštěvoval o víkendech. Během tohoto období Picasso také namaloval slavnou Guernicu, umístěnou v Reina Sofia v Madridu nebo Plačící ženu – portrét Dory Maar, který je v majetku Tate Modern v Londýně.

„Tento jasný, radostný portrét Marie- Thérèse Walter vyzařuje stabilitu a klid v době, kdy byl Picassův život nepokojný a kdy celá Evropa žila ve stínu blížící se války,“ uvedla v prohlášení Molly Ott Ambler, starší viceprezidentka Bonhams a vedoucí moderního umění.

Dílo přichází do aukce z americké soukromé sbírky – zakoupeno bylo v newyorské galerii Hirschl & Adler – kde bylo uloženo od roku 1984. Předtím malbu krátce vlastnil sběratel z německého Kolína nad Rýnem, který ji v 80. letech koupil od ženevského obchodníka; a ten zas obraz získal od umělcovy vnučky Mariny Picasso. Nyní se tedy ukázal na veřejnosti – a je otázkou, kde skončí.

Cena obrazu byla odhadnuta na 10 až 15 milionů dolarů. Avšak: podobný portrét Marie-Thérèse Walter ze stejného období, nazvaný „Femme au béret et à la robe quadrillée (Marie-Thérèse Walter)“ byl prodaný za 69,4 milionu dolarů v Sotheby’s v roce 2018. Tak uvidíme…

Rok 1937 byl pro Picassa v řadě ohledů důležitý ba zlomový. S Marie-Thérèse udržuje přátelský vztah; do nového bytu v rue La Boetie se však stěhuje sám, respektive se svým tajemníkem Sabartésem. Již delší dobu – podle Gertrudy Stein až dva roky – není schopen malovat. „Pouhý pohled na vlastní obrazy a kresby ho přiváděl k zuřivosti,“ vzpomíná Sabartés. Nad vodou Picassa držela vlastní poezie, kterou plní šuplíky, avšak příliš si ji necení. Ale pomáhá mu a jeho pověstná obrazivost je v činnosti.

Výtvarnou revoluci měl úspěšně za sebou a snad poprvé v životě nehrál roli hlavního inovátora. Novopečený básník zažíval chvíle odpočinku a vyčkávání. Chodil více do pařížských kaváren, u Dvou Magotů (Deux Magots) se scházel nejčastěji s manželi Eluardovými. Ti jej zde nakonec seznámili s Dorou Maar, krásnou surrealistickou fotografkou. Brzy se dali dohromady. Dora se stala jeho milenkou a nejinteligentnější ženou, která kdy stála po Picassově boku.

V roce 1937 ještě nedosahovala Picassova sláva monstrózních rozměrů. Mezinárodní popularita se dostavila až po válce. S Dorou Maar se zvyšoval malířův sexuální i tvůrčí apetit. V té době měl tedy dvě ženy, které jej milovaly a „v pozadí se hemžila ještě spousta dalších, hezkých, dostupných a nepříliš ostýchavých.“ (Patrick O´Brian). Marie-Thérèse a Dora bojovaly o vítězství v lásce. Picasso naproti tomu prý nebyl schopný milovat, ale jen dobývat a vlastnit. Manželka Olga patřila minulosti, klid hledal u Marie-Thérés a Dorou byl nadšen – hnán vpřed.

Právě Dora našla Picassovi nové útočiště – kouzelný ateliér s řadou místností, tedy celé horní patro s podkrovím v prostorách vznešeného paláce. Zde v rue Audustins také v květnu 1937 namaloval slavnou Guernicu. A vedle toho vznikaly portréty jeho žen – klidné Marie-Thérèse a energické Dory. Většina jeho privátních obrazů vyzařuje radost. Přichází definitivní uvolnění a brzo i konec minotauromachie. Pak se k těmto býčím tvorům nevracel a navždy z jeho tvorby zmizeli. Neklid však začal přicházet s atmosférou předválečné Evropy.

Picasso ještě na podzim 1937 stačil ve Švýcarsku navštívit Paula Klee – jednoho z mála malířů, jež měl rád a kterého uznával. Na Kleeově osudu však bylo znát, kam se situace moderního umění ubírala. Malíř a další umělci se dostali do fašistické klatby. Picasso měl ještě před sebou spoustu děl a uznání. Toho se ale dočkal až v lepších časech.

Marii-Thérèse Walter bylo pouhých 17 let, když se v roce 1927 setkala se 46letým Picassem. Stala se malířovou milenkou a možná nejtrvalejší láskou jeho života. Její plná postava vyhovovala Picassově obrazové a sochařské citlivosti. Stala se jeho ideální múzou a vzorem pro surrealistické období, kdy zkoumal lidskou postavu s imaginárními zkresleními. Marie-Thérèse porodila Picassovu první dceru Mayu v roce 1935. O rok později ho opustila kvůli jeho aférám s jinými ženami, včetně atraktivní 29leté Dory Maar. Přestože odmítla umělcovu nabídku k sňatku, Marie-Thérèse Walter zůstala zamilovaná do Picassa i během jeho paralelních vztahů. Čtyři roky po Picassově smrti se oběsila. Socha Marie-Thérèse Walter byla umístěna nad malířovým hrobem, symbolizující jejich věčnou lásku.

Dora Maar byla fotografka a malířka – setkala se s Picassem v Les Deux Magots v St. Germaine-des-Pres v roce 1936, když jí bylo 29 a jemu 54 let. Sedm let byla jeho společnicí a milenkou: Na fotografiích zachytila jak vznikala Guernica (1937). Trpěla duševními problémy a Picassovy záletné způsoby jí stále více deprimovaly. Poté, co ji malíř opustil kvůli mladé studentce umění Françoise Gilotové, se Maar vrátila k umělecké tvorbě, ale v pozdějších letech se stala zchudlou a podivínskou samotářkou. Picasso označil Doru za svou „soukromou múzu“.

-rw-

foto: archiv