Vánoční čas je spojován s biblickým tématem – Marií a narozením Ježíška, tedy s velkou křesťanskou událostí. Můžeme zde mluvit prostě také o novém životě, spáse a naději. Výtvarné umění se tohoto motivu často chápalo – a to i v nečekaných souvislostech. Dokonce i „divoch“ Paul Gauguin se tímto směrem občas ubíral, to když propojil osobní příběh s náboženskou tradicí a odpovídající ikonografií – celkově pak prolnul křesťanské kořeny a exotické reálie do zobecňující všelidské nadčasové hodnoty. Podívejme se na jeden z nevšedních a tajemných – vánočních výjevů…
Dnes se nalézá tato rozměrná kompozice Te tamari no atua / Narození Páně z roku 1896 v Pinakotéce v Mnichově
Gauguinova malba s různými názvy: Narození, Narození Páně či dokonce Narození Krista – zobrazuje lehce zahalenou ležící polynéskou dívku s právě narozeným dítětem, s jen tak akorát naznačenou svatozáří a s průhledem do chléva. Na tento nejednoznačný výjev dokonce vlevo dole připsal sám autor: Te tamari no atua – tedy volně přeloženo Děťátko boží. Můžeme se dohadovat, co tato malba z roku 1896 znamenala pro vzpurného individualistického modernistu, který se však zase někdy identifikoval s Kristem, například v přízračném autoportrétu před Golgotou… V každém případě je toto přepracovaná verze Manao tupapau, obohacená o další postavy včetně anděla, a také je to volná citace Manetovy Olympie, kterou Gauguin tolik obdivoval.
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku