Vzácný obraz Cirkus od Toyen půjde do dražby

Již v neděli 18. dubna se bude dražit vzácný obraz Toyen. Malba pod názvem Cirkus z roku 1925 patří k významným dílům, které se po čase objevilo na veřejnosti. Malbu zakoupil současný majitel na aukci v Praze roku 2001 pod názvem Kompozice za tehdy rekordních 2, 46 milionu korun (odhadní cena: 1.200 000 korun) – a pak byla uložena ve významné soukromé sbírce. Již nyní je tento obraz vyžádán prestižním Museem Kunstforum Ostdeutche Galerie Regensburg na výstavu Grenzen in der Kunst / Tchechische Kunst in drei Generation (květen – srpen 2021).

Toyen, Cirkus, 1925

Vyvolávací cena obrazu Cirkus je 23 milionu korun (odhadní cena: 35 – 55 milionu korun). Dražit se bude v pražské aukční síni Adolf Loos / Apartment and Gallery . Uvidíme, zda padne další rekord. V stejném aukčním domě byla již v minulosti vydražena díla Toyen – Cirkus Conrado (v roce 2010 za 11.280 000 Kč) nebo Piková dáma (v roce 2020 za 78.650 000 Kč, což je světový rekord autorky.

Toyen, Spící, 1937

V roce 2009 se prodal od Toyen slavný obraz Spící (1937) z titulní strany její monografie (2000). Dosažená cena znamenala další prodejní mezník – malba se prodala za vyvolávací cenu 23,3 milionu korun a jednalo se vůbec první obraz vydražený na českých aukcích za více než 20 milionu korun. Po osmi letech byl tento rekord překonán, když se prodalo Toyen Šero v pralese (1929) za 36 milionu korun a v roce 2020 následovala Piková dáma (1926) za zhruba 78, 7 milionu korun.

Toyen, Piková dáma, 1926

Osudy mistrovského plátna Cirkus byly pak odborné veřejnosti neznámé téměř po dobu padesáti let, než se dostalo na zdejší aukční trh. Odpočíval v soukromé sbírce majitele jedné pražské rámařské firmy. Rámařský mistr získal dílo v roce 1946, když vyhledával zajímavé staré rámy pro svou práci v zastrčeném obchodu se starožitnostmi. Jeden obchodník s obrazy mu jej nabídl spolu s dalšími plátny, kterých si nikterak nevážil.

Nedávno vyšla knižní publikace Magický věk od historika umění Karla Srpa, který se v ní zabývá také Toyen i touto malbou. Uvádíme zde několik zajímavých informací i dobových souvislostí, které byly rovněž zmíněny v katalogu blížící se aukce:

Celosvětově proslulá malířka Toyen (vlastním jménem Marie Čermínová) byla jednou z nejvýznamnějších a nejsvobodnějších tvůrčích osobností umělecké avantgardy na počátku 20. století. Zakládající členka Skupiny surrealistů ČSR se svého dívčího jména vzdala v roce 1922. Pseudonym, pod kterým je natrvalo zapsána do dějin umění, vymyslel její přítel a básník Jaroslav Seifert při jedné společné návštěvě Národní kavárny 1). Přijetí tohoto pseudonymu lze vnímat jako součást jejího celoživotního protestu proti konvencím a autoritám a dále jako popření tradiční „ženské role“. Její dílo se vyznačuje brilantní originalitou a precizností, zároveň vzbuzuje neurčitý, ale o to silnější pocit neklidu. Objekty se mnohdy objevují v nelogických souvislostech otevírající prostor pro naše podvědomí, sny a fantazie. Její uhrančivé malby mají klást otázky a vzbuzovat domněnky. I přesto, že neexistuje jednoznačná odpověď, divák se jí má snažit hledat.

Toyrn, Cirkus (detail)

PhDr. Karel Srp k obrazu Cirkus uvádí:

V roce 1923 se přidala k uměleckému sdružení Devětsil, v jehož názorovém okruhu se zrodil poetismus, svébytná obdoba českého surrealismu. Svá nejdůležitější léta prožila po boku malíře Jindřicha Štýrského, který byl téměř dvacet let jejím uměleckým partnerem. Od seznámení se Štýrským se jejich osudy začaly velmi proplétat. Společně odjeli na několik let do Paříže, kde iniciovali vlastní směr artificielismus (1925). Artificielismus byl v mnoha ohledech výjimečný, obzvláště tím, že jej uskutečňovali pouze dva autoři, kteří nechtěli mít vedle sebe někoho dalšího. Díla provázela obrácená perspektiva, usilující o maximální imaginativnost. Artificielismus znamená přímé ztotožnění malíře a básníka. Neguje malířství jako pouhou formovou hru (bezpředmětné malířství), jeho zájem je soustředěn na poezii, jež vyplňuje mezery mezi reálnými formami. Štýrský a Toyen stavěli artificielismus nad všechny probíhající směry. Vznikaly typické barevné abstrahované kompozice zaznamenávající metamorfózy tvarů, struktur, zvýrazněné hmotnými nánosy barev. S odstupem šesti let Vítězslav Nezval v roce 1931 shrnul, že Štýrský a Toyen „z odporu proti hromadnosti prohlašují svůj vlastní směr, ale jsou si vědomi, že ani sami sebe nebudou chtít uvrhnout do sebeotroctví.“

Toyen a Jindřich Štýrský

L´art d´aujourd´hui (Umění dnes, prosinec 1925)

V druhé polovině roku 1924 a v první polovině roku 1925 obrazem Cirkus navázala Toyen na přetrženou linii své práce, překlenula jím přeryv neoprimitivismu, zasahující do její tvorby, jehož přítomnost se dočasně pokusila zakrýt tím, že obrazy z tohoto období předsadila v seznamu vystavených prací na výstavě v Galerii d´Art contemporain v prosinci 1926.

Špičkový olej Toyen poprvé vystavila na proslulé světové výstavě L´art d´aujourd´hui v Paříži, společně s obrazem Přístav (nyní ve sbírce francouzského Národního muzea moderního umění Centre Georges Pompidou v Paříži), pocházejícího ze stejného období. Tyto malby představovaly přechod mezi její prací z první poloviny dvacátých let a následujícím artificielismem. V prosinci roku 1925 otiskly české deníky v rubrice věnované kulturním událostem stručnou zprávu: „V pondělí dopoledne byla zahájena v Paříži mezinárodní výstava výhradně dnešního umění, obsahující asi 300 děl nekompromisního moderního umění, vycházejícího většinou z kubismu. Z Československa vystavují Šíma, Štýrský a Toyen.“ Výstava L´art d´aujourd´hui byla otevřena 1. prosince 1925 v La chambre syndicale et des Beaux arts. Stala se výjimečnou událostí, shrnující značný počet mezinárodních autorů, většinou tehdy žijících přímo v Paříži, pocházejících z dvaceti čtyř zemí. Byla jednou z vůbec největších takto zaměřených, jež se v Paříži konala mezi světovými válkami. Proběhla po podzimní výstavě La Peinture Surréaliste v Galerii Pierre a vyjadřovala zřetelnou opozici vůči Mezinárodní výstavě dekorativního a užitého umění v Paříži.

Přesný název díla nebyl po řadu let jednoznačně kunsthistoricky identifikován. Obraz Cirkus, který je uveden ve společné monografii s Jindřichem Štýrským z roku 1938, jak se později ukázalo, byl původně malířkou nazván Klauni, což vepsala na jeho zadní stranu. Jeho první majitelkou byla její sestra Zdena Svobodová. Tento obraz z výstavy L´art d´aujourd´hui byl dlouhou dobu ztotožňován s obrazem Cirkus Conrado , který se však zřetelně odlišoval od monumentálního, pevně prokomponovaného Přístavu , plátna doprovázející Cirkus na výstavě. Dá se předpokládat, že na tak významné výstavě jako L´art d´aujourd´hui , jíž se zúčastnil i Pablo Picasso, se chtěla Toyen blýsknout výběrem vzájemně se doplňujících obrazů, které měly společné výtvarné pojetí i signaturu. Tuto specifickou, téměř identickou signaturu, Toyen uplatnila pouze u těchto dvou maleb a později ji už nepoužívala.

Toyen, Cirkus (detail)

Cirkus

Obraz Cirkus je ojedinělý již svým provedením. Toyen veškeré dění umístila dovnitř kruhové manéže, přeplněné odkazy na žongléry, visuté hrazdy, provazochodce, rozevřené vějíře a paraplata, a vyloučila jakékoliv figurální náznaky, jež neměly co dělat na výstavě, týkající se abstrakce. Veškeré dění probíhá uvnitř červeného kruhu, členěného na desítky menších zlomků. Co se na Cirkusu Conrado odehrávalo na povrchu manéže, nyní tkvělo uvnitř ní. Toyen se o kruhové kompozice, oblíbené v renesanci, dlouhodobě zajímala. Kruhová forma jí přitahovala od počátku její tvorby po závěrečné období. Kruhový obraz, dodatečně správně pojmenovaný jako Cirkus , je silně propracovaným zrakovým polem, skládajícím se z velkého množství pronikajících se polí, ve kterých jsou zlomky předmětů dovedeny na pomezí abstrakce. Toyen složila kompozici obrazu jako dětskou stavebnici z protínajících se diagonál, kruhů, ortogonálních plánů vodorovných a svislých dílů. Cirkus je důmyslnou sestavou mnoha částí, provázaných tak, aby vytvořily působivý celek.

Devětsil kladl v první polovině dvacátých let velký důraz na lidové zábavy. Jeho představitelé postihovali jejich nejrůznější figurální typy, nejčastěji převzaté z cirkusu a commedia dell´arte . Akrobaté a klauni patřili k častým a oblíbeným námětům. Během své cesty do Paříže se Toyen zajímala především o cirkusové manéže, varieté nebo pouliční představení nejrůznějších komediantů. Cirkusové prostředí poskytovalo mladé malířské generaci dramatické prostorové zkratky a inspirace ke složitější kompoziční obrazové skladbě. V básních a výtvarných dílech se objevili zástupci snad všech cirkusových čísel, jejich přítomnost se projevila v mnoha obrazech, básnických sbírkách i prozaických dílech. Stačí připomenout báseň Miss Gaga – Nigi Jaroslava Seiferta, otištěnou v prvním čísle Disku (1923), věnovanou artistce na vysuté hrazdě: „…na vysuté hrazdě sedí Miss gaga – Nigi / a dole v písku usíná clown jako pták…“ Cirkusová čísla s vysutou hrazdou přitahovala i Karla Teiga: „Výkony akrobatů na vysuté hrazdě jsou harmonickou básní, která jako by popírala zákony tíhy, již ekvilibristé zahazují jako plášť, který jim překáží.“ Obdobně jako hlavní postavy commedie dell´arte, zaplnily prvou polovinu dvacátých let, ve druhé polovině od nich již nastal citelný odliv. Změnily se symbolické figury, personifikující autora, osud lidstva, budoucnost Evropy, jak naznačuje rozsáhlá básnická skladba Vítězslava Nezvala Akrobat (1927), věnovaná Vladislavu Vančurovi zřejmě jako odpověď na jeho připomínku „podivuhodných kouzelníků“ v úvodu Rozmarného léta . Obrazy z cirkusové scény korespondovaly s Teigovými slovy: „klauni, tanečnice, akrobaté a turisté jsou moderními básníky.“ Konec zájmu Štýrského a Toyen o tyto náměty ve dvacátých letech ukazují obrazy Akrobatka (1925) a Visutá hrazda (1926), oba zařazené na jejich výstavu v Galerii d´art contemporain , jež byla jejich prvním společným vystoupením.

Karel Srp

foto: archiv

Poznámka -rw- : Ve své vzpomínkové knize Ohňostroj uvádí Otakar Štorch-Marien setkání s Toyen v Paříži roku 1966. Zde na straně 348 zmiňuje, že se malířky zeptal na to, jak přišla ke jménu Toyen. Malířka odpověděla: „To je náramně jednoduché. Vzniklo z francouzského citoyen – občan. První slabiku jsem vypustila a zůstalo – Toyen.“ Je však pravděpodobné, že z jistých důvodů tazatele mystifikovala a autorství Jaroslava Seiferta zapomněla nebo záměrně popřela.

Toyen, Cirkus (detail)

Vzácný obraz Cirkus od Toyen půjde do dražby

Kokoschkův obraz rekordmanem českých aukcí?

Design a typografie pro prezidentskou inauguraci…

Relevantní články

Toyen po Praze a Hamburku dobývá Paříž / + video

Národní galerie připravuje výstavu Toyen / Co o ní víme?

Diskuze k tomuto článku

Newsletter

Spolupráce

Vítejte zpět!

Vytvořit nový účet!

Vložte heslo

Novinky na e-mail

Vše ze světa umění každý týden na vašem e-mailu

Are you sure want to unlock this post?

Are you sure want to cancel subscription?

Vzácný obraz Cirkus od Toyen půjde do dražby

Čtěte také

Kokoschkův obraz rekordmanem českých aukcí?

Design a typografie pro prezidentskou inauguraci…

Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.

Subscribe

Relevantní články

Toyen po Praze a Hamburku dobývá Paříž / + video

Národní galerie připravuje výstavu Toyen / Co o ní víme?

Diskuze k tomuto článku

Newsletter

Spolupráce

Sledujte nás

Vítejte zpět!

Vytvořit nový účet!

Vložte heslo

Novinky na e-mail

Vše ze světa umění každý týden na vašem e-mailu

Are you sure want to unlock this post?

Are you sure want to cancel subscription?