Slavný, provokativní a skrývající se Banksy bude mít výstavu v pražském Mánesu. Snad si tím tato výstavní síň spraví trochu svou reputaci – návštěvníci se jen pohrnou. Banksy je fenomén: v amsterdamské Moco Gallery, kde je stálá expozice tohoto graffiti umělce, je stále dlouhá fronta. Banksy je srozumitelný, angažovaný a má svůj příběh. Jeho díla však žijí svým poněkud jiným životem. V Galerii Mánes bude od 6. června do 27. září k vidění na 60 nejznámějších tištěných verzí ze soukromých sbírek a více než 30 nástěnných graffiti. Banksy působí inkognito na umělecké, respektive městské scéně po celém světě od 90. let. U nás půjde o první soubornou výstavu sestavenou z jeho díla, i když je více než pravděpodobné, že se tak děje bez jeho vědomí.
Podle průzkumů je Angličan Banksy nejpopulárnějším, respektive nejvyhledávanějším umělcem současnosti. V první desítce světového „raitingu“ se pravidelně objevují ještě například Nobuyoshi Araki, Michal Dweck, Andy Warhol, Pablo Picasso, Nan Goldin, Roy Lichtenstein a Jean-Michael Basquiat či Keith Haring. Posledně dva jmenovaní i „král“ Banksy naznačují, že novodobý pop art / street art se těší velké oblibě (a nikoliv tedy Číňané, jak je stále avizováno). Banksy vede na celé čáře; avšak o koho se jedná? To právě není jasné.
Banksy důsledně tají svou identitu, přestože má výstavy po celém světě. A tak k původnímu a obezřetnému rozhodnutí tohoto „partyzána umění“ se dnes pojí i mystérium neznámé legendy. Avšak ta není prázdná: Banksy má styl, údernost, obsah i angažovanost v širším i hlubším smyslu.
Banksy je ceněn podobně jako například Gerhard Richter – a navíc je nejpopulárnější. Je to jistě paradox, že jak Richter, tak i Banksy tímto přiživují podivné výhonky společnosti. Proti jejím pokřiveným hodnotám, hierarchiím, manýrám i módám, tedy principům se jasně vymezují osobně i uměním. Ale to už je jiná záležitost, a vina není tak jednoznačně na jejich straně, obchod si žije svým životem.
Vzpomínka na Amsterdam
Krysy už jsou tady, jejich plno všady…
Na Banksyho přehlídce v Moco Museum v Amsterdamu (2017) bylo na evropské půdě vůbec poprvé vystaveno jeho zásadní dílo – kontroverzní policejní anton z Los Angeles. A zájem byl veliký nejen o venkovní exponát. Tento kreativní „záškodník“ auto po-spreyoval a dlouhodobě tak riskoval zatčení. Výjev z demonstrace tajně stříkal přes šablony, tedy technikou – a vlastně i stylem – který si “vypůjčil” od “otce urban artu” Tím je Francouz – legendární: BLEK LE RAT. Že jej nyní již zřejmě slavnější kolega Banksy kopíruje, je mu záhadou, problémem i zábavou. Vždyť co s tím?
RAT neboli ART, tedy krysa neboli umění, je podivnou “náhodou”- synchronicitou? Těžko. Ale v každém případě je zde figurující pověstná krysa příměrem neboť: “Je to jediné městské zvíře, které je svobodné a rychle ba nekontrolovaně (nepříjemně) se množí.”
Blek le Rat i Banksy jsou vtipní, ale především političtí umělci / aktivisté /anarchisté… Bansyho anton pod titulem SWAT VAN z roku 2006 byl v noci záškodnicky stvořen na ulici v L.A.
Ale jak se tedy pak dostal do nóbl uměleckého provozu? A ejhle! Čtu pak v amsterodamské galerii, že je z “magnificant” sbírky Lorda Edwarda Spencera Churchilla – Rothschilda! Že by si pomalované auto koupil od losangeleské policie? Banksymu i Blekovi fandím a obdivuji je. Jen doufám, že se Angličan neprozrazuje proto, aby nemusel Francouzovi, pak coby identický občan, zaplatit za autorská práva… Je Rothschild vlastně krysa? (A nebo právě on je ten záhadný Banksy?)
Radan Wagner
Diskuze k tomuto článku