Dobrá zpráva! Železniční most v Praze je zachráněn. Tato kulturní a technická památka postavená v letech 1900 – 01 patří neodmyslitelně k panoramatu města, avšak měla namále. Hrozila jí výměna či přinejmenším dočasná demontáž. Přizvaný švýcarský odborník, který most analyzoval, došel k závěru, že taková drastická opatření nejsou nutná a ministerstvo kultury toto stanovisko potvrdilo. Po odstranění koroze a dílčích opravách bude – již tříkolejný – stavba obyvatelům sloužit a město zdobit i nadále. Železniční most oddělující Výtoň pod Vyšehradem od Podolí a Braníka je dílem inženýra Františka Prášila, který rovněž postavil Petřínskou rozhlednu a Průmyslový palác na pražském výstavišti.
Železniční most míjel také Bohumil Kubišta, když vyrážel z města sportovat a malovat „na venkov“.
Praha se stala na počátku 20. století místem, kde se schylovalo k mnohým změnám politickým, sociálním, hospodářským i uměleckým. Se sílící industrializací se narůstající město začalo dále vyvíjet a rozšiřovat. Civilizací dosud nepoznamenané partie se stávaly lukrativními pozemky, a to zvláště poblíž Vltavy. To byl případ také Braníka na pravém břehu řeky, který se dosud ukrýval za nepropustným masivem vyšehradské skály. Až proražením krátkého, avšak důležitého tunelu v roce 1905 se otevřená krajinná periférie propojila s ruchem města. Oficiálně byl Braník s Podolím připojen k Velké Praze pak až roku 1922. Její podoby se mnohdy odrážejí také v uměleckých dílech.
Do této „venkovské“ lokality jezdil na výlety i sportovně založený malíř Bohumil Kubišta (1884 – 1918). V prvních letech nového století zde chodil po krajině, plaval v řece a také maloval. Zvláště jej zaujal podivně vyhlížející pradávný kamenný masiv zvaný geology devon (pro fajnšmekry: jedná se o útvar „v nadloží siluru a podloží karbonu“).
Mladý Kubišta v té době nejen psal zásadní teoretické studie: O předpokladech slohu (1911), O duchovním podkladu moderní doby (1912), O duchové podstatě moderní tvorby (1914), ale také intenzivně maloval a demonstroval tak v praxi své názory. V jeho portrétech, figurách, zátiších i krajinách venkovských i městských se zrcadlil tolik hledaný styl. Setkání s kubismem a zduchovnění malby – anatomie formy a transcendence k absolutnu, subjektivní a objektivní – to vše dohromady přineslo roku 1911 zásadní změny a Kubištovy mimořádné obrazy: Epileptická žena, Pierot, Sv. Šebestián, Dvojník.
Těmto malbám však předcházel zásadní „civilní“ obraz s názvem Lom v Braníku z přelomu let 1910 – 11 inspirovaný nečekanou pražskou událostí. Tehdejší rozsáhlý sesuv půdy v ještě poněkud odlehlé lokalitě pohnul malíře – myslitele k vhledu do vnitřních jevů, a to přímo symbolicky. V obestírajícím barevném světle obrazu se rýsují plné hmoty krystalické struktury – pralátky země s průhledem na znaky lidské existence – na protější zlíchovský kostelík s osamocenými domy a továrnou. Oba plány (vizuální i významový) pak odděluje či spojuje tok řeky – věčný a tajemně dynamický element. Takto symbolicky Kubišta skutečně uvažoval nejen na tomto magickém prostranství. S jistou představivostí lze místo tehdejšího pozorovatele nalézt i dnes na kopci v Braníku.
Obraz Lom v Braníku je prvním českým dílem zřetelně ovlivněným kubismem. Francouzský formální import a středoevropská obsažnost se měly rozvíjet u tohoto malíře jen několik málo let. Kubištovo předčasně uzavřené dílo nebylo přes nesporné umělecké kvality přijímáno ve své době jednoznačně. Také díky domněnce o jeho německém původu po otci nastávaly problémy (byl nemanželským synem a jeho otec nebyl nikdy zjištěn; avšak tím že zřejmě pochází ze Sudet, se Kubišta netajil). Dokonce i Filla, Špála či Beneš mu vytýkali germánskou tvrdost a rozumovost. Tato kletba jej provázela až za hrob, poté co zemřel na španělskou chřipku roku 1918 v pouhých 34 letech. Spolek Mánes svému členovi, avšak „nedostatečnému vlastenci“ ani nehodlal uspořádat posmrtnou výstavu. Souborná přehlídka v Domě umělců – Rudolfinu v roce 1920 byla výlučně činem Jana Zrzavého – Kubištova nejbližšího a zřejmě jediného skutečného přítele.
Radan Wagner
Diskuze k tomuto článku