Rembrandtův slavný obraz Noční hlídka prošel důkladným průzkumem před plánovaným restaurováním. V této souvislosti byla v první fázi malba podrobně prohlídnuta, naskenována a zdokumentována v až neuvěřitelném rozlišení. Technická kvalita a možnost sledovat nejpodrobnější detaily je dosud v celém světe ojedinělá.
Celkové rozlišení obrazu je 44, 8 Gpx (231 250 x 193 750 bodů) – a to odpovídá jemnosti 1270 ppi. Tedy jeden pixel zachycuje um2 obrazu. Pozorovatel tak může rozpoznávat a zkoumat jemné tahy štětce a nejmenší detaily vrstev i s jemnými krakelami (praskliny olejové malby způsobené stárnutím materiálu v dřívějších dobách se špatnými klimatickými podmínkami okolního prostředí).
Obraz byl po dobu své existence několikrát poškozen a neodborně konzervován. Jedním takovým „vylepšením“ byla závěrečná povrchová úprava, která měla zřejmě dodat malbě tzv. galerijní tón. Móda potemnělých obrazů se nevyhnula ani Noční hlídce, která proto byla dlouho považována za noční výjev (odtud pozdější a nepřesný název obrazu). Po odstranění této nepůvodní vrstvy (ve 40. letech 20. století) získala barevná vrstva na původní „denní“ svěžesti – a teoreticky by mělo být dílo přejmenováno. Nejnovější vlastní restaurátorské práce měly začít na podzim, ale coroně se začátek prací odsouvá na leden 2021.
Celý obraz se fotil tzv. skládanou multiexpozicí z 528 snímků ve 24 řadách a 22 sloupcích.
Pro digitalizaci obrazu byl použit fotoaparát švédské výroby s názvem Hasselblad H6D – 400 C (jeho dávný předchůdce byl sestrojen pro vojenské účely a byl instalován na průzkumných letadlech v 2. světové válce). Dnešní model disponuje středoformátovým čipem s rozměry 53, 4 x 40 mm s rozlišením 100 Mpx a dynamickým rozsahem 15 EV. Jde tedy o špičkový profesionální přístroj, který se prodává za 1, 4 milionu korun (tělo bez objektivu).
Na výsledek se můžete podívat ZDE v interaktivní aplikaci – volně se po obraze rozhlížet a přiblížit si vámi zvolené místo až k neuvěřitelně malému detailu.
Z historie slavného obrazu
Původní název této proslulé malby na zakázku zněl Posádka kapitána Franse Banninga Cocqa a Willema van Ruytenburcha. Obraz zaujme také svou velikostí: 363 x 437 cm a samozřejmě vynikajícím vystižením světla a stínu i přirozeným, respektive civilním znázorněním lidských postav. Rembrandt toto své vrcholné dílo dokončil roku 1642 v období vrcholu tzv. holandského zlatého věku.
V roce 1715 při stěhování obrazu na amsterodamské radnici byl obraz oříznut na všech čtyřech stranách z důvodu umístění obrazu mezi dva sloupy, kam se původně nevešel. Na levé straně po oříznutí zmizely dvě postavy, na vrchní straně vrchol oblouku – dále pak balustráda a okraj schodu. Právě tyto architektonické detaily na původním obrazu byly klíčem k vystižení pohybu. Kopie ze 17. století od Guritta Lurense ukazuje, jak toto dílo původně vypadalo. Kopie je umístěna v Národní galerii v Londýně. Noční hlídka se kromě necitlivých zásahů stala v minulosti také obětí vandalismu. Poprvé v roce 1975, kdy byla poškozena nožem. Nůž patřil jednomu učiteli, který potom tvrdil, že ho ovládl ďábel a kapitán Franz Banning na obraze byl jeho vyobrazením. Podruhé byl poškozen v roce 1990, kdy byl obraz úmyslně polit kyselinou. Agresivní látka musela být okamžitě odstraněna, a tak byl obraz poléván množstvím vody. Kyselina však pronikla jen svrchním ochranným lakem. Po obou těchto aktech byl obraz úspěšně restaurován.
A pro zajímavost: pozoruhodný pro další pochopení obrazu je hraný dokument Petera Greenwaye. Tento slavný či alternativní autor a režisér do této evropské koprodukce obsadil britského herce Martina Freemana.
Na amsterdamském náměstí Rembrandtplein – před malířovou sochou – bylo v roce 2006 u příležitosti oslav 400. výročí umělcova narození rozestaveno bronzové sousoší z „Noční hlídky“. Holandsko je na svůj obraz patřičně hrdé.
-rw-
Diskuze k tomuto článku