Pablo Picasso a El Greco / velký dialog v Bazileji

Kunstmuseum v Basileji přibližuje na velké „speciální“ výstavě setkání moderního Pabla Picassa (1881–1973) se starším „vzorem“ El Grecem (1541–1614), původním jménem Doménikos Theotokópoulos pocházejícím z Kréty. Vybraná mistrovská díla obou umělců jsou v expozici vedle sebe nainstalována ve čtyřiceti příbuzných dvojicích… ty názorně sledují průběh jednoho z nejvíce fascinujících dialogů v dějinách umění. Prestižní zápůjčky z celého světa jsou shromážděny kolem jádra Picassových mistrovských děl z vlastní sbírky muzea.

Když v roce 2004 pořádala londýnská Národní galerie výstavu El Greca, setkala se s mimořádným zájmem.

REKLAMA

El Grecův nezaměnitelný malířský styl mu získal již ve své době značnou slávu. Brzy po jeho smrti na počátku 17. století však byla jeho „manýristická“ tvorba z velké části popřena či zapomenuta. Teprve kolem roku 1900 nastalo jisté oživení a vzrůstající zájem o tohoto řecko-španělského solitérního mistra. Této vlně napomohl do značné míry právě Picasso hledající nový směr, inspirující se však některými osobnostmi z historie. V dialogu se El Grecem pak v různých fázích pokračoval až do konce své umělecké kariéry. Současná přehlídka poukazuje na tuto skutečnost a v širších souvislostech nabízí nový pohled na vztah mezi El Grecem, Picassem a moderním uměním 20. století.

*El Greco, Portrét starého muže, ca. 1595-1600, The Metropolitain Museum, New York*

Picasso Pablo (dit), Ruiz Picasso Pablo (1881-1973). Paris, Musée national Picasso – Paris. MP4.

El Greco bývá tedy považován za „otce moderního malířství“ či dokonce „protokubistu“ – ovlivnil nejen Picassa, ale před ním i Velésqueze, Cézanna či Maneta. El Greco snoubil osobitě byzantský styl s vlastními zkušenostmi – a modernisté si u něj cenili zvláště expresivitu, plastičnost, dynamiku a dramatickou kompozici, tedy formální a subjektivní (volné, ale jasně skladebné) výstavbě obrazu vzdálené pouhé renesanční iluzívnosti. Výstava v Basileji však naznačuje (odmyslíme-li si náboženské motivy) či dokládá v jistém smyslu i duchovní či emocionální spřízněnost napříč staletími.