Před 400 lety – v prosinci 1623 – dokončil Jan Amos Komenský první verzi rukopisu Labyrint světa a lusthaus srdce. Tiskem vyšlo doplněné dílo poprvé v roce 1631, druhé a konečné vydání již pod názvem Labyrint světa a ráj srdce vyšlo v roce 1663. V souvislosti s letošním výročím byla otevřena výstava v holandském Naardenu – v místě, kde jeden z nejdůležitějších českých i evropských učenců našel konečný odpočinek. Kdo vlastně byl… a jak se jeví při hlubším vhledu do nitra osobnosti i dobových souvislostí tento filozof a pedagog? Více nám napoví, podíváme-li se spíše do roviny tzv. skrytých dějin, kde se také nalézá mág John Dee, rosenkruciáni a dokonce i zednáři či další osvícenci…
V době přelomu 16. a 17. století to v Evropě vřelo – všichni věřili v božství, respektive Boha (nevěřit v něj bylo stále nemyslitelné), avšak dělo se tak různým způsobem. Rozpínající se Habsburkové a s nimi i jezuité šířili sice jisté vzdělání, ale také dogmatismus katolické církve, což byla pro České země skutečná ba osudová hrozba. Zdejší spíše k protestantství inklinující obyvatelstvo se mohlo ještě za tolerantní vlády Rudolfa II. nadechnout, ale doba temna se již blížila.
Po vladařově smrti nastaly pokusy „nainstalovat“ panovníka, který by čelil katolické alianci, českými stavy vybídnutý „Zimní král“ však své postavení na dlouho neustál a naděje na změny byly potlačeny na Bílé hoře.
Komenský svým dílem i pedagogickým systémem (coby obranou vzdělaných) usiloval vytvořit „nového člověka“ také ještě s odkazem na rudolfínské alchymisty a kabalisty. Nehledal však „bezduché stroje“, ale člověka myslícího a vědoucího, který by byl schopen vycítit jistou energii nazývanou též duše (živlů, elementů, nerostů, přírodnin, lidství atd.). Do tohoto širokého rámce zařazoval i energie světelné (andělské) a kosmické (božské)… Komenský tedy mířil přes jednotlivosti k celku, nabádal ke smíření a sjednocení na všech úrovních – a tak se stal nejen „učitelem národů“, ale i hybnou silou tajných (protikatolických) společností.
Nejvíc se v této souvislosti zmiňuje jeho vztah s rosenkruciány (jejichž organizace však nebyla nikdy prokázána), tedy spíše s jakousi aktivitou, z níž vzešly známé rosenkruciánské pamflety. „Bratrstvo růžového kříže“ bylo zřejmě (imaginárně a symbolicky) ohlášeno pověstným Johannem Valentinem Andreaem, pravděpodobným autorem tří důležitých spisů. Právě s tímto tajemným iniciátorem se Komenský nejspíše sešel v Heidelbergu, kde v letech 1613 – 14 studoval. Byli si jistě v mnohém podobní, ostatně Komenský pak napsal Labyrint světa a Andreae alegorický spis (iniciační cestu) nazvanou Chymická svatba Christiana Rosenkreuce. Nakonec popsaná „svatba“ je Komenským zachycena v Labyrintu stejně jako rosenkruciánské hnutí, kterému je zde věnována celá 12. kapitola.
Heidelberg byl sídelním městem falckého kurfiřta Friedricha – později našeho „zimního krále“ – a je pravděpodobné, že Čechy byly na toto prostředí včetně rosenkruciánských myšlenek napojeny. Komenský se osobně zúčastnil ve Svatovítském chrámu Friedrichovy korunovace, a dokonce věřil, že i po Bílé hoře se tento panovník ke své vládě do Prahy navrátí, což se nestalo.
Podle mimořádné novodobé anglické badatelky Francis Yates a její podrobné knihy nazvané Rosenkruciánské osvícení tyto „podvratné“ myšlenky v Čechách rezonovaly také v době, kdy se sem roku 1614 Komenský vrátil. Yates vyvozuje, že tyto tendence sem pronikaly prostřednictvím jemu vlastní Jednoty českobratrské – „filantropického společenství, které mělo svými ideály k rosenkruciánům blízko.“ A tato „andělská linka“ nás samozřejmě dovádí k Johnymu Dee a dalším rudolfínským rosenkruciánům či alchymistům. Ostatně, Komenský „s anděly počítal“ a v jeho dobovém bestselleru – knize „Světlo v temnotách“ – se o tom jasně praví, což mu u tehdejších intelektuálů vysloužilo odsudek coby „podivínského blázna“.
Friedrichovi nepřátelé spojovali falckého kurfiřta s rosenkruciánským hnutím… Heidelberg a jeho sídlo s magickými zahradami a vladařem, jehož erbovním zvířetem byl lev (proti habsburské orlici) byl historicky Čechům blízký (například též Brunšvik). Všeobecná náprava oznamovaná rosenkruciánskými manifesty měla být „generální všesvětovou reformou“, ale Dee a Friedrich se svými spojenci přesilu nakonec neustáli.
Čtenář tak má příležitost znovu si uvědomit iniciační a myšlenkovou hodnotu ústředního Andreaeho spisu a zároveň nahlédnout do možná doposud nepovšimnutých vztahů života a díla jak samotného J. V. Andreae či zásadního inspirátora, jímž byl Paracelsus, tak i učenců, kteří zůstávali v pozadí – Tobiase Hesse, Adama Haselmeyera, Christopha Besolda a dalších. Autoři studií přinášejí dobová svědectví i v podobě výňatků z korespondence, svědčící o výměně názorů mezi zainteresovanými na různá časová i nadčasová témata včetně těch eschatologických.
Zmíněné manifesty, které vycházely v letech 1614 – 16 měly prameny v „prastaré moudrosti“ přírodní či kosmické – v moudrosti, jakou známe nejvíce od Herma Trismegista či Paracelse. Odvíjely se rovněž od mystické alchymie (makrokosmos a makrokosmos), také od jakési filozofie či theosofie neboli pansofie (zdůrazňované nejvíce u Giordana Bruna), která podle těchto odvážných stoupenců může akceptovat všechny náboženské směry.
Komenský svůj Labyrint světa sepisoval v zoufalství roku 1623 po prohře Friedricha a jeho přívrženců. Mělo to být spíše jistý návod už jen pro budoucí generace. Jeho Poutník v „době temna“ se v tomto světě marasmu nakonec uchyluje od věcí veřejných spíše do ráje svého srdce, kde „nachází poslední útočiště ve své vpravdě evangelické zbožnosti“. Komenského „pansofie“ jako nauka o univerzálních vesmírných harmoniích s propojením k vnitřním světům však zůstala a v dalších – byť skrytých – cestách se ubírala dále. To už jsme u anglického zednářství, jehož zakladatelé (Ashmole a Moray) stáli taktéž u zřízení Královské vědecké společnosti.
-rd-
foto: ilustrace Miroslav Huptych
Knihy: Jan Amos Komenský – Labyrint světa a ráj srdce v jazyce 21. století – můžete koupit ZDE.
Jan Amos Komenský – Labyrint světa a ráj srdce (s ilustracemi Miroslava Huptycha): ZDE.
Výstava: Labyrint světa a ráj srdce – Comenius Museum Mausoleum Naarden… Výstava je zaměřena na moderní ztvárnění Komenského literárního díla Labyrint světa a ráj srdce (1623). K vidění je 20 speciálních tisků od Miroslava Huptycha a 12 skleněných prací studentů SUPŠS v Železném Brodě inspirovaných tímto 400 let starým dílem. K vidění bude do 25. srpna 2024
Diskuze k tomuto článku