Napsal skvělé eseje o Egonu Schielem a Českém Krumlově, o Vladimíru Boudníkovi, Josefu Váchalovi, Gustavu Klimtovi, ale i českém kubismu, Karlu Hynku Máchovi, Bohumilu Hrabalovi, také o Benátkách nebo Praze… Používal kafkovský pseudonym Josef K, nyní je autorem více než tří desítek knih. Také kavárny je jeho oblíbené téma. Ve spisu Café fatal se svižnou a poučenou formou věnuje umění na ose Vídeň – Praha – Paříž. Nyní si můžete poslechnout v několika dílech na Českém rozhlase komponovaný pořad nejen o pražských kavárnách. Ale pozor: časově omezené!

Josef Kroutvor: Pražský kavárník. Jak se měnila doba, tak se měnily kavárny: ZDE

REKLAMA

Prostředí pražských kaváren napříč časem, od prvopočátků těchto podniků až po jejich dnešní podobu a fungování. Dalimil Klapka čte z knihy esejisty a historika umění Josefa Kroutvora. Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Josef Kroutvor (1942) se výborně čte. Jako vystudovaný historik umění a dlouhodobý pracovník Uměleckoprůmyslového muzea má přehled a jako spisovatel – esejista je vytříbený. Jeho knihy vycházely nejprve v samizdatu, nyní jsou v běžné distribuci, ale mnohdy jsou vyprodané; ZDE seznam.

Čtěte také

Josef Kroutvor – mistr zvaný Bosá hlava: 80 / audio

Před 3 roky

Historie i současnost pražských kaváren

Před 6 roky

Kroutvor je bystrý pozorovatel, pokojný cestovatel a vzdělaný návštěvník, který „ví, v jaké galerii visí ten či onen obraz“. Skládá mozaiky postřehů, vjemů, příběhů a zamyšlení při vědomí historického kontextu. Jeho tématem je střední Evropa a její kultura, ke které patří také kavárny. Výbor Kroutvorova básnického a esejistického díla je zčásti shrnut v knize Fernety (Torst,1998).

„Esej je výchozí bod. Kdysi jsem se pokusil esej definovat jako dobrodružství na pomezí několika uměleckých kategorií: literatury, dějin umění, historie, ale třeba i sociologie a psychologie. Zajímají mě poznatky z různých stran, ale vždy jsem se snažil jim dát určitou stylistickou kvalitu, nechtěl jsem sdělovat pouze fakta. V Čechách, kde převažuje pozitivistická tradice, se autoři na esej dívají trochu skrz prsty: není to pro ně ani literatura, ani věda. To mě vždycky mrzelo, protože ve světě je esej dosti oceňován a patří k uznávaným žánrům. Dokonce bych řekl, že ta nejzajímavější vědecká díla byla napsána formou eseje,“ vysvětluje Josef Kroutvor.

Nedávno vyšly další jeho knihy: Pomalu na cestě k Betlému aneb Malá vánoční četba či Bukvova hůl / Zápisky a pověsti z Novohradských hor. A ovšem také: Pražský kavárník.

-rw-

úvodní foto: Viktor Oliva (1861 – 1928), Piják absintu (Básník a múza), kavárna Slávie, Praha