„Andy Warhol – Sametový vztek a krása“ je výstava ukazující 250 méně známých děl slavného umělce… výtvory, které byly za jeho života spíše kritizovány jako nemorální, perverzní nebo dokonce pornografická či nezákonná. Nyní se objevují na veřejnosti za jistých opatření… Pořadatelé varují: Výstava ukazuje nahotu a sexualitu velmi explicitně, stejně jako různorodé reprezentace genderu a lidských těl. Pokud byste chtěli výstavu navštívit s dětmi nebo mladými lidmi, učiňte tak společně a zůstaňte v kontaktu. No tak to dnes může vypadat i v Berlíně… Na nově otevřené výstavě Andyho Warhola v Neue Nationalgalerie zkrátka naleznete méně obvyklé, respektive neznámé téma: muže a části jejich těl v mnohdy v erotických polohách a detailech. Je to odvážná a současně trendům přitakávající výstava.
Právě probíhající výstava v Berlíně tedy představuje Andy Warhola z nezvyklého pohledu, který však s dnešní atmosférou rezonuje. Nejproslulejší tématem jeho pop-artové tvorby bylo spotřební zboží, jehož fenoménu se věnoval kontinuálně až do roku 1987 kdy předčasně zemřel. Také portréty známých osobností jsou v povědomí široké veřejnosti celkem proslulé… Neue Nationalgalerie však klade ve své nové expozici důraz na jiné téma, z něhož snad vůbec poprvé sestavila z různých tvůrčích fází ucelený přehled: jedná se o homosexuálem nahlíženou mužskou krásu.
Pořadatel tedy raději připomíná: Výstava v horním sále s více než 300 díly, malbami, grafikami, kresbami, fotografiemi, polaroidy, filmy a kolážemi umožňuje komplexní a inkluzivní pochopení umělce Andyho Warhola z tohoto pohledu… Od umělcových raných kreseb přes filmové zkoušky a filmy z 60. let, přes malby torza ze 70. let až po jeho uměleckou spolupráci s Jeanem-Michelem Basquiatem v 80. letech a nespočet fotografií zkoumá fyzickou krásu i slabost, křehkost i sílu, stejně jako svou vlastní rozmanitost a proměnlivost v podobě mnoha autoportrétů. Během jeho života byla jeho explicitní vyobrazení těla někdy považována za nemorální, perverzní nebo dokonce pornografická a nezákonná. V důsledku toho se mnohým z těchto děl dostalo ve světě umění jen malé viditelnosti a nikdy se nedostalo do povědomí širší veřejnosti.
Warhol své mužské modely – ať už jde o neznámé krasavce nebo superhvězdy jako Mick Jagger, Elvis Presley, Jean-Michel Basquiat či Muhammad Ali – rozebíral na jednotlivé části těla jako známý pozorovatel a fetišista. Vždy přesně věděl, co chce vystavit. A to již čtvrt století před legalizací homosexuality ve státě New York, kde měl v roce 1952 v galerii Hugo svou první samostatnou výstavu, která ale propadla. Cokoli, co připomínalo homosexuálitu, bylo v umění tehdy ještě veřejně nepřijatelné. Časy se však mění.
Nakonec se stal ikonou moderního umění i aukčních rekordů: Jedno z děl pop artového génia Andy Warhola způsobilo před dvěma lety senzaci, když se prodalo za 195 milionů dolarů, tedy asi 4,5 miliardy korun. To je nevídaná suma, která dvojnásobně překonala umělcův dosavadní aukční rekord. Ano, jedná se o jeho Marylin Monroe…
V roce 1977 byl otevřen newyorský legendární noční klub pod názvem Studio 54. Zde se koncentrovaly drogy i celebrity – bylo důležité zde vidět a „být viděn“… Z tohoto období je na výstavě vystavena série „Sex Parts“, která je umístěna v centru galerie. V podstatě pornografická záležitost nabízí pohledy na genitálie, svázané ruce, různé formy penetrace… a tak se Neuegalerie stává místem kontroverzního a zřejmě i pro mnohé překvapivého Warholova umění, které není pro rodinné nedělní návštěvy. A také tato expozice naznačuje Warholův soukromý a méně odtažitý “chladný život”.
Název berlínské výstavy “Andy Warhol: Velvet Rage and Beauty” je poctou knize The Velvet Rage (2005), v níž spisovatel Alan Downs popisuje pocit dospívání a života homosexuálního muže ve světě ovládaném heterosexualitou. Warhol zemřel v roce 1987 ve věku pouhých 58 let. Zanechal po sobě komplexní dílo, které ovlivnilo následující generace umělců, ale nikdy nezažil otevřené přijetí takovým způsobem, aby se během svého života programově a veřejně věnoval tomuto specifickému aspektu své tvorby.
Na výstavě unikátních prací je na co se dívat: kromě “Dvojitého Elvise” (1963) z Národní galerie, Marxovy sbírky, pocházejí speciální mezinárodní zápůjčky z Museua of Fine Arts v Bostonu, Mugrabi Collection, NYC, mumok – Musea Moderner Kunst Stiftung Ludwig, Vídeň, a také jsou zde ve velké míře zápůjčky z Andy Warhol Museum v Pittsburghu.
Výstava: Andy Warhol: Velvet Rage and Beauty (Sametový vztek a krása), Neue Nationalgalerie Berlin, do 6. října 2024
-red-
Foto: David von Becker, Neue Nationalgalerie Berlin
Diskuze k tomuto článku