Paragraf poškozování cizí věci si dal tento aktivista přímo do své přezdívky. Epos 257 je známý výtvarník s neznámou identitou, který vede ve městě záškodnický boj. Zatím se zdá, že je nepolapitelným kritikem způsobu zacházení s veřejným prostorem, který se mnohdy stává rukojmím reklamních agentur. Ale zřejmě je to jen otázka času, neboť přijal nabídku na skupinovou výstavu pod názvem Vanitas. A pustil se do práce… ZDE. „Jsem zpět! Již více než dva roky pracuji v utajení na svém nejnovějším díle VANITAS. Myšlenka vznikla postupně, ale s příchodem pandemie začala celá věc dávat ještě větší smysl,“ prohlásil výtvarník, který se s billboardy utkává již řadu let.
Rozhovor, který jsem s Eposem 257 vedl v roce 2014 o jeho minulosti i budoucnosti naleznete ZDE.
Jeho práce se sem hodí a pořádající DOX tak má vedle hromady lebek coby exponátů i projekt větší a konceptuálnější. Vanitas neboli nicotnost je téma staré, oblíbení zvláště v baroku, ale dnes může mít i svou aktuální podobu. Vanitas coby pomíjivost. Smrtí končí každý a všechno, dokonce i bezohledná „planetární pohoda“ má své únosné hranice. Komerční hromadění věcí nás může zahltit a Zemi zničit.
Devětatřicetiletý Epos 257 si bere na mušku billboardy, tentokrát takové, které nabízejí spotřební zboží. Tyto reklamní tabule hyzdí veřejný prostor- zamořují jej a diváky nevybíravě atakují. S tím se výtvarník nemíní smířit – a vyráží do boje. Na výstavě prezentuje obří prostorové zátiší, pře-složené z jednotlivých ukradených kousků vyřezaných z billboardů. Epos 257 měl jistou představu a vyrazil do ulic hledat s bruskou v ruce. Výtvarník vyřízl tajně celou řadu reklamních ploch, které si vyhlédl: našel lebku, hodiny, meloun, zmrzlinu, zeměkouli, minci a další vyobrazené předměty, které osamostatnil a jinak uspořádal. Nyní je tok vidění v DOXu. Více reportáž ČT ZDE.
S billboardy výtvarník pracoval již v minulosti. Rozčilují jej a inspirují ke kritickým dílům. Vzpomeňme na jeho sprejová děla, kterým na dálku střílel barevné náboje s proměňoval tak portréty politiků před komunálními volbami.
A také vyřízl ze dvou billboardů prezidentské kandidáty Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga a portréty vystavil tehdy v Tančícím domě. (Epos prý v tomto případě raději hned poslal poškozeným přes svého právníka finance na opravu poškozených konstrukcí).
Výtvarníka zkrátka dlouhodobě rozčiluje, jak billboardy hyzdí náš veřejný prostor. Jen v Praze jich je přes tisícovku a polovina z nich nemá ani řádné smlouvy.
Ještě k Vanitas: Epos uveřejnil na svých stránkách mapku míst označující kde a který symbol objevil a vyřezal. (Epos257.com)
Privatizace veřejného prostoru reklamními agenturami je palčivý problém nejen Prahy, ale celého Česka a světa. Tento vizuální smog začal být v některých zahraničních městech již regulován nebo zcela zakazován. Příkladem je Sao Paulo či Grenoble, kde mají nulovou toleranci. Jak to bude u nás? Od loňského června má naše hlavní město Manuál pro kultivovanou Prahu… Něco se děje, avšak některé smlouvy jsou poněkud zapeklité…
-red-
foto: archiv a DOX Praha
www.dox.cz/program/vanitas do 10. 10. 2021
EPOS 257: VANITAS: obraz do kterého lze vstoupit.
(nahlédnout za oponu)
Objekty, které jsou určeny pro vyvolání našich tužeb, pro obchod s naší pozorností, tyto objekty jsem násilně vytrhl ze svého původního účelu a pozdvihl k tomu, aby začaly vyprávět svůj nový příběh.
Už sem unaven veškerou tou falší, přetvářkou a pošetilostí, závislosti na zisku. Krádeží naší (ne)pozornosti, ano je to krádež za bílého dne. Prázdnota je také hodnota!
Raději prázdno… ach to překrásné prázdno, kde se můžu nadechnout a nepřemýšlet o sračkách dnešního konzumu! Svět se na chvíli zastavil, dal nám šanci zamyslet se nad tím, že takhle už nemůžeme dál.
Vše má svůj čas, vše má svou chvíli.
Vše má své limity, naše planeta je limit!
Ti, co vykrádají prostor kolem nás, netuší, že také okrádají sami sebe…
všechny z nás. Ano jsem tu, a budu vás srát a jen tak nepřestanu.
Kdy jindy, když ne teď? Ptám se, kdy jindy?
Diskuze k tomuto článku