Je to nespoutaný i cílený živel, který se odráží i v její nekonvenční dynamické tvorbě pohybující se zpravidla na pomezí malby a kresby. Hranice a jejich překračování jsou pro Ester Paraskovou typickým rysem zahrnujícím různé polarity – vyjadřuje se v jakýchsi výrazových i obsahových dualitách, vymyká se zařazení a jednoznačné interpretaci, upoutá svou bezprostřední spontaneitou, osobitou intuicí. V Praze na sebe v nedávné minulosti upozornila v Galerii 1 či v prostorách Galerie NoD, nyní se představuje v kroměřížské Galerii Pekelné sáně. Tentokrát se její vystavený soubor ještě více dotýká hraničního pomezí (či tázání) mezi „nízkým a vysokým“ uměním, v němž navíc vykročila z navyklého obrazového formátu plátna směrem ke kartonovým fragmentům. Ve výsledné instalaci (akci) divák hledí na volně spojovanou mozaiku nesoucí záznamy připomínající automatický či dětský záznam bez dodatečných estetických i významových korekcí. Disneyovské postavy se zde vyjevují z všedního „odpadového“ materiálu do celkového chaosu, který však dává jasně tušit hlubší společensko-kritický či existenciální podtext.
Více o autorce a současné výstavě píše její kurátor Michal Jalůvka: Ester Parasková (*1993, Kuřim) je česká malířka, která se řadí do generace mladých výtvarníků s výrazným rukopisem. Po studiu střední školy se zaměřením na zdravotnictví a neúspěšném ukončení pedagogické školy se přestěhovala do Prahy, kde nastoupila na UMPRUM do ateliéru Volného umění. Svou práci prezentovala jak domácímu, tak i zahraničnímu publiku.
Poprvé se naše pohledy střetly u těžkého obráběcího stroje a pak jsme se letmo spatřili u dalšího. Drtivý hluk a železné hobliny v očích. Tvoje ruce se mě poprvé dotkly v montovně, pod ostrým bílým světlem. Občasné a nelaskavé doteky neustávaly ani na třídící lince, pásech a přepravních jednotkách. Pak ve skladu dlouho nic. Tmu střídá světlo blikajících zářivek, postupně rozptylované vrstvami folie a pak kartonu, prašné papírové sucho. Další sklad, logistické centrum, depo.
Ester Parasková se v projektu Reject odklání od práce v sérii, vystupuje z obvyklého formátu a přenáší kresbu na kusy kartonu – rozložené krabice a jejich části. Vytváří nástěnnou asambláž, slepenou kusy balící pásky. V práci s tímto surovým (a v zásadě odpadním) materiálem klade důraz na vrstvení, hmotu a texturu, jenž do kresebného výrazu vnáší zcela nový kontext. S anonymním povrchem kartonových krabic ostře kontrastuje detailní kresba a výrazná barevnost pigmentů.
Autorka odkrývá naléhavost a afekci i v takových procesech, které na první pohled rámuje neskutečná banalita, monotónnost a šeď. V mnohém opět vychází ze své formativní zkušenosti s prací ve fabrice na automobilové součástky a navazuje na již předešlé užití disneyovských postav. Oproti dřívějším kresbám na plátně však charaktery stylizuje do určitých typů, či přímo konkrétních postav. Z původních fragmentů a torz, jenž k Disneyho “továrně na kresby” odkazovaly pouze svým typickým tvaroslovím, se stávají jednající aktéři. Rozsáhlým dílem rezonuje konflikt a napětí. A základní veličinou, kterou povědomé postavičky rozehrávají, je chaos. Budeme svědky bourání starého řádu? A jsou něčeho takového jeho původní účastníci vůbec schopni?
Ester Parasková ve svém díle otevírá otázky spojené se sociální a ekonomickou kritikou. Protagonisté jejích kreseb sice působí připraveni na radikální akci, ale svůj původ budou jen těžko zapírat. Pokud jsme se systémem pevně srostlí takovými vlákny, o nichž ani sami nevíme, je vůbec možná jeho změna zevnitř? Právě tato nevyřčená otázka formuluje jakousi latentní dystopii, již v sobě tato dynamická kresba ukrývá.
Reject. Zmetek. Nevydařený produkt masové výroby. Přináší zprávu o chybě ve zdánlivě dokonale fungujícím soukolí. O malé, ale rozhodně reálné možnosti jeho narušení.
Výstava: Ester Parasková – Reject, kurátor: Michal Jalůvka, Galerie Pekelné sáně Kroměříž, do 29. března 2026
Foto: Galerie Pekelné sáně
Diskuze k tomuto článku