Znalec a milovník kultury, umění i kaváren střední Evropy – letos osmdesátiletý Josef Krotvor byl po zásluze oceněn. Rozhodla o tom nezávislá porota v čele s literárním historikem Tomášem Kubíčkem – a to za autorovu dosavadní esejistickou tvorbu včetně jeho nejnovější knihy nazvané Poletování jednoho ptáčka / Vzpomínání a listování. Ví „v jaké galerii visí ten či onen obraz“, jeho empatické psaní je příjemně „normální“ i elegantní a přitom poučené (čtivé i objevné, znalé a vnímané v souvislostech). Esejista, básník, prozaik a historik umění, který je čten, ctěn a oblíben…
Josef Kroutvor (1942) vystudoval filozofii a dějiny umění na FF UK, v roce 1968 odešel do Francie na roční stipendium. Po návratu pracoval v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze se specializací na dějiny plakátu – a také se věnoval fotografii, designu, architektuře nebo sociologii kultury.
Od roku 1969 publikuje, za dob totality především v samizdatových periodikách pod kafkovsky znějícím pseudonymem Josef K. Napsal skvělé eseje o Egonu Schielem a Českém Krumlově, o Vladimíru Boudníkovi, Josefu Váchalovi, Gustavu Klimtovi, ale i českém kubismu, Karlu Hynku Máchovi, Bohumilu Hrabalovi, také o českém kubismu, Benátkách nebo Praze… Používal kafkovský pseudonym Josef K, nyní je autorem více než tří desítek knih. Také kavárny je jeho oblíbené téma. Ve spisu Café fatal se svižnou a poučenou formou věnuje umění na ose Vídeň – Praha – Paříž. Jeho eseje vyšly také v italštině a francouzštině.
„Esej je výchozí bod. Kdysi jsem se pokusil esej definovat jako dobrodružství na pomezí několika uměleckých kategorií: literatury, dějin umění, historie, ale třeba i sociologie a psychologie. Zajímají mě poznatky z různých stran, ale vždy jsem se snažil jim dát určitou stylistickou kvalitu, nechtěl jsem sdělovat pouze fakta. V Čechách, kde převažuje pozitivistická tradice, se autoři na esej dívají trochu skrz prsty: není to pro ně ani literatura, ani věda. To mě vždycky mrzelo, protože ve světě je esej dosti oceňován a patří k uznávaným žánrům. Dokonce bych řekl, že ta nejzajímavější vědecká díla byla napsána formou eseje,“ vysvětluje Josef Kroutvor, který je „vždy je přesný, informovaný, ale také inspirovaný a inspirativní,“ (Karel Hvížďala).
Cena Jaroslava Seiferta byla založena roku 1986 ve Stockholmu jaderným fyzikem Františkem Janouchem, je udělována za vynikající slovesné dílo vydané nebo jinak zveřejněné v České republice nebo v zahraničí v posledních třech letech, výjimečně i za dílo celoživotní. Laureáta vyhlašuje Nadace Charty 77 každé dva roky 22. září, v předvečer Seifertových narozenin. Patří k nemnohým, skutečně prestižním oceněním. Naposledy – v roce 2019, převzal tuto cenu filozof Miroslav Petříček za dílo Filosofie en noir.
Letošní laureát Josef Kroutvor cenu převezme v listopadu 2022 v primátorské rezidenci v Praze. O udělení Ceny Jaroslava Seiferta rozhodla nezávislá porota ve složení: Tomáš Kubíček (předseda poroty), Alena Blažejovská, Jiří Hrabal, Hana Klínková, Michal Kosák, Jiří Koten, Marie Langerová, Jan Lukeš, Petr Onufer, Hana Soukupová, Jiří Zizler. (Finanční prémie spojená se Seifertovou cenou činí 100 000 korun).
Beletrie a práce o umění (výběr): Hlava Medusy (soubor studií, 1985); Pražský chodec (E o dějinách českého plakátu 1890–1945, 1985); Jiří Sopko (monografie, 1990); Potíže s dějinami (EE 1990); Egon Schiele (monografie, 1991); Poselství ulice (studie z dějin českého plakátu, 1991); Praha, město ostrých hran (EE 1992); Benátky. Město kanálů, paláců, umění, kurtizán, karnevalů a koček (E 1992; přeprac. a rozš. vyd. 2013; 2016 rozšíř. pod tit. Benátky, Lucca a Aquilea); Šumava a Josef Váchal (E 1994, i něm.); Náchodský okruh art deco (regionální tisk 1994); Živly (EE 1997);Fernety (výbor básní, próz, esejů, 1998); Nový bestiář a jiné historky (PP bibliofilie, 1998); Café fatal. Mezi Prahou, Vídní a Paříží (výtvarné črty, 1998); Dandy & manekýna (E 1999); Suterény. Vybrané kritické texty 1963–2000 (2001); Pouštění papírových draků (BB 2002); Města a ostrovy (EE 2002); Můj Mácha (EE 2003); Rozsypaný čaj (BB 2005); Klobouk, kniha a hůl (EE 2009); Malá vánoční četba (sloupky, E, D; s ilustracemi autora 2010); Nové cesty na jih (EE 2011); V kupě (BB 2012); Fotografie jako mýtus (EE 2013); Setkávání s Hrabalem: vzpomínky a eseje (EE 2014); Popořádku (BB 2015); Chvála, pocty i rozpaky (EE 2015); Dr. Jos. Kroutvora panoptikum s ručením omez. (BB v próze, soukromý tisk 2015); Praha mizerná (EE 2016; s fotografiemi Jana Reicha); Poletování jednoho ptáčka (vzpomínky, 2019); Pražský kavárník (EE 2019); Lesní eseje: texty z česko-rakouského pomezí a Šumavy (EE 2019); Horní hvozd: zápisky z Novohradských hor (BB v próze, soukromý tisk 2019); Řádkování: užitá lyrika (BB 2020).
-red-
foto: Miloš Doležal a archiv
Diskuze k tomuto článku