Galerie Morzin ve Vrchlabí nabízí v těchto dnech výstavu obrazů Lenky Vilhelmové, která potrvá do 4. července. Pod názvem Plující ostrovy zde tato mimořádná autorka představuje malbu z posledních let. Kurátorem výstavy je Ivan Neumann, který o malířce píše:

Robustnost i křehkost, věcnost i imaginace provázejí vzrušený proud tvorby Lenky Vilhelmové. Po peripetiích zapříčiněných režimní zlovolností studovala Lenka Vilhelmová na pražské Akademii v ateliéru grafiky Ladislava Čepeláka, kde také studium v roce 1982 završila. Náleží k autorům, kteří vstoupili do samostatného tvůrčího života do poloviny osmdesátých let v čase nikterak příznivém a vstřícném ke svobodnému tvůrčímu gestu. Nicméně se již jejich počátkem začala formovat další vrstva mladých umělců přinášející nový vzruch a pohyb na českou výtvarnou scénu žijící stále pod povrchem oficiality.

REKLAMA

Mnozí z mladých přicházejících autorů přijali za své tehdy stále spíše tušené premisy postmoderny. Většina ovšem chápala, že čas modernistických, po výtce na formě lpících programů, končí a umělci je dána úplná volnost ve volbě a nakládání s formami a disciplínami i odkazem nejrůznějších sociokulturních okruhů. Již na konci sedmdesátých let prohlásil jeden malíř se sobě vlastním humorem ….“ Všechny formy byly již objeveny, vše vyzkoušeno. Vraťte se do svých domovů……..putujte zpět historií a tam vše znovu objevte a svobodně užívejte“.

Přesto, že si ze studia přinesla Lenka Vilhelmová samozřejmou schopnost pracovat s tradičními grafickými technikami nesvěřuje své výtvarné vize výlučně jim. Zapojuje je vždy do širokého spektra výtvarného vyjadřování, v němž svobodně užívá nejrůznější techniky a prochází rozličnými výtvarnými disciplínami. Tak je výstava v galerii Morzin vlastně výstavou po výtce malířskou, když ovšem grafický fundament je u řady obrazů zřetelný. Ustrojení talentu Lenky Vilhelmové je výrazně malířské, které i s grafickými technikami nakládá jako s malbou, povětšinou převážně barevně střídmou.

Čtěte také

“Vizualizace nepřítomnosti” v pražské Galerii Hollar

Před 4 měsíce

Abstraktní formy vynořující se z prostoru přesahujícího běžnou novověkou představu tří dimenzí většinou vyvolávají dojem pomalého tichého pohybu zpět do neviditelného vesmíru všeho. Jako by procházely jako mementa našimi životy. Obrazy Lenky Vilhelmové navozují silný existenciální pocit. Přes svou ne-reálnost tvarů, které povětšinou nesugerují známé věci lidské všednodennosti, jistě hovoří o osudovosti naší vrženosti do světa každého dne. Nepochybně tu zaznívá v českém prostředí živý odkaz imaginativního umění a strukturální abstrakce, které mají v příběhu českého umění výrazné postavení.

V tomto obrazovém světě bez určených a známých, pro člověka bezpečných dimenzí se někde objevují tázavé lidské tváře i lidské figury obývající jakési separované nehmotné ostrovy. Ve tvorbě Lenky Vilhelmové se tak jeví viditelný svět jako prostor, který se člověku nedává samozřejmě, jeho řeči je nutné vždy znovu naslouchat a odkrývat v ní nápovědy smyslu. Umění, jak se zdá, pátrá po „teorii všeho“ mnohem dříve než moderní teoretická fyzika.

Ivan Neumann, květen 2021

Lenka Vilhelmová

* 1. března 1957 v Praze

malířka, grafička, zabývá se tvorbou autorských knih a objektů.

Žije a pracuje v Praze a Mělníku.

Studia:

1971 – 1975 Střední uměleckoprůmyslová škola v Praze

1975 – 1982 Akademie výtvarných umění v Praze (prof. Ladislav Čepelák)

Působení:

1999- 2008 Katedra výtvarného umění, Fakulta architektury ČVUT v Praze

2003 – 2007 Fakulta restaurování Univerzity Pardubice

2005 docentura na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, Slovensko

od 2010 Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Od roku 1986 uspořádala množství samostatných výstav a účastnila se řady výstav společných doma i v zahraničí.

Účastnila mnoha výtvarných symposií domácích i zahraničních.

Obdržela řadu ocenění a vyznamenání včetně Ceny Vladimíra Boudníka v roce 2019.

Svou tvorbou je zastoupena ve veřejných i soukromých sbírkách doma i v zahraničí.