Dnes zemřel ve věku 94 let Milan Dobeš, narozený v roce 1929 v Přerově. Patřil dlouhá léta ke slovenské i mezinárodní umělecké scéně – působil jako malíř, grafik a tvůrce instalací či objektů. Poslední domácí výstavou tohoto tvůrce byla letošní přehlídka v Olomouci pod názvem Oslava barvy, světla a pohybu / Průkopník kinetického a konstruktivistického umění v Československu.
V jeho monografii o něm znalec Jiří Valoch v minulosti napsal: „Milan Dobeš patří k umělcům, kteří vnesli světlo a pohyb do vizuálního umění šedesátých let… Celé Dobešovo dílo je nedílnou součástí neokonstruktivních tendencí, které se – někdy jako jedna z dominantních tendencí, jindy jako nevyhnutelný kontrapunkt – prolínají celými dějinami moderního umění.“
Milan Dobeš vystudoval VŠMU v Bratislavě a patří k mimořádně talentované generaci umělců, která se na Slovensku objevila na přelomu 50. a 60. let. Zúčastnil se mnoha světových výstav: Documenta 4 v Kasselu, ARS ’69, Konstruktivistické bienále v Norimberku, Salon de Mai (Květnový salon) v Paříži, EXPO ’70 v Ósace a mnoha dalších. Jedním z vrcholů Dobešovy kariéry byla v roce 1971 spolupráce s American Wind Symphony Orchestra v USA, kde se podílel na tvorbě monumentálního světelně-kinetického objektu, který byl synchronizován s hudbou významných skladatelů, jako byli Krzysztof Penderecki a Toširó Mayuzumi.
Encyklopedie uvádějí Milana Dobeše v souvislosti s inovativními či experimentálními tendencemi s důrazem na geometrické či minimalistické tendence: „Základním problémem tvorby Milana Dobeše byla integrace kategorie pohybu do uměleckého díla a v důsledku toho transformace vizuálního charakteru obrazové struktury. Byl jedním z našich prvních umělců, kteří konstruovali koncept uměleckého díla jako novou realitu, nezávislou na daném světě. Vyřešením otázky vztahu světla a uměleckého díla dospěl k nové animované formě jeho využití. Přirozené nebo umělé světlo se ve spojení s virtuálním, mechanickým nebo motorickým pohybem stalo primárním strukturním prvkem prostorových vizuálně-kinetických a světelně-kinetických objektů. Při vytváření celkového dojmu z objektů velmi citlivě uplatnil materiálové vlastnosti skla, čoček, zrcadel, které spoluvytvářely celkový charakter děl.“ (uvádí Wikipedie)
Jeho umělecká díla byla představena v mnoha významných muzeích a galeriích po celém světě.
-red-
foto: archiv redakce a Peter Sokol
Diskuze k tomuto článku