Jitka Svobodová se narodila 9. září 1941 v Praze. Od dětství ji bavilo malovat. V roce 1959 dostudovala střední průmyslovou školu bytové tvorby. Dvakrát se neúspěšně hlásila na Akademii výtvarných umění. Nebyla přijata z kádrových důvodů, protože její otec Jiří Svoboda přišel po převratu v únoru 1948 o advokátní kancelář. V roce 1961 se na akademii konečně dostala. Absolvovala ji v roce 1967. Její tvorba však neodpovídala stylům, které byly za normalizace oficiálně uznávané. Neměla příležitosti vystavovat, proto vystudovala postgraduálně obor restaurátorství. Tím se živila až do roku 1989. Po listopadové revoluci začala vést ateliér kresby na Akademii výtvarných umění. (Zdroj: Paměť národa). V současné době probíhá retrospektiva Jitky Svobodové v GHMP… Poslední rozhovor naleznete ZDE.
Galerie hlavního města Prahy představuje dlouho očekávanou retrospektivní výstavu Jitky Svobodové, malířky, autorky kreseb a prostorových objektů, která patří mezi nejautentičtější výtvarnice domácího i světového umění. Od poloviny šedesátých let, kdy vstoupila na výtvarnou scénu, se systematicky věnuje prozkoumávání viděné reality, kterou jedinečným – a pro diváka často zneklidňujícím – způsobem převádí v osobitá umělecká díla.
„Pro jednu z nejatraktivnějších výstavních síní v České republice jsme připravili první retrospektivní výstavu legendární výtvarnice Jitky Svobodové. Její celoživotní tvorbu by bylo možné charakterizovat několika pojmy – kresba, předmět, senzibilita, oproštěnost, koncentrovanost, čas. Každý z nich shrnuje obrovské množství dalších sdělení a možných výkladů.“
Helena Musilová
Výstava představuje její tvorbu od dob studií na Akademii výtvarného umění, které ukončila v roce 1967, až po práce letošní. Jitka Svobodová začínala jako malířka abstrahujících krajin a přírodních živlů. V první polovině sedmdesátých let se rozhodla opustit malbu a věnovat se kresbě; skrze toto médium v plošných i prostorových realizacích zobrazovala jak předměty každodenního života, konstrukce a různé typy vazeb, tak jevy jako kouř či pohyb mořské hladiny. Ve své celoživotní tvorbě se dotkla základních otázek souvisejících jak se samotným tvořením, tak s procesem poznání.
„Kresby Jitky Svobodové jsou události, jsou to samostatné děje odehrávající se v prostoru a čase; vyžadují velkou pozornost diváka. Zdánlivě vycházejí z existujícího světa, který často nenápadným způsobem rozrušují a zpochybňují tak naše schopnosti vidění.“
Helena Musilová
Jitka Svobodová pracovala v sériích či tematických řadách, v nichž se soustavně zamýšlí nad vztahem detailu a celku, prostorovostí a plošností, zjevováním se a mizením. Autorka používá minimální výrazové prostředky, výsledné kresby působí zklidněně, úsporně, přestože samotné kresebné gesto má silnou vnitřní dynamiku. Variantní možností kresby jsou i prostorové realizace, tedy prostorová kresba – drátěné objekty akcentující vztah věci k okolnímu prostoru. Tyto prostorové kresby jsou i důležitým přínosem v kontextu mezinárodní výtvarné scény.
Celoživotní tvorba Jitky Svobodové je vzácně kompaktní. Výstava tak není postavena na klasické chronologické lince, spíše naznačuje určitá témata a myšlenkové celky, v nichž se prolínají nejstarší a nejnovější práce. V hlavních výstavních sálech je v pěti klíčových kapitolách představen stejný počet témat: Prostor a spojení, kde ukazujeme různé možnosti ztvárnění prostorových vztahů; v části Esence předmětu představujeme výběr z několika rozsáhlých cyklů, v nichž se Svobodová zabývá jednoduchými předměty jako hrnky, židle, stoly, vyjímá je z jejich přirozeného prostředí a zkoumá je z mnoha nových úhlů pohledu. Kapitoly Jevy a pohyb a Energie a světlo naznačují, že důležitou složkou tvorby Jitky Svobodové je procesuálnost a obecně zobrazení změny stavů a jevů, včetně schopnosti ztvárnit čistou koncentraci světla. Ve vstupním koridoru se nachází kapitola Stromy, což je jediné téma, ke kterému se Jitka Svobodová průběžně vracela a kde můžeme v celku vidět i proměnu a provázanost jejího díla v čase.
Těchto pět kapitol rozvíjí deset „případových studií“ v kójích, zabývajících se detailněji některými tématy (obydlí, krajina aj.) či připomínajících důležité události, jako například účast autorky na sympoziu Chmelnice v Mutějovicích v roce 1983.
„Dílo Jitky Svobodové je, přes svou zdánlivou křehkost, plné silných emocí a vnitřní energie. Odkazuje nás k filozofickým otázkám o povaze bytí, jednoty a celku i vztahu člověka ke světu a vesmíru,“ dodává kurátorka výstavy Helena Musilová.
Výstava: Jitka Svobodová, Za hranou viděného, Městská knihovna v Praze, GHMP, do 20. srpna 2023
-red-
foto: GHMP a Paměť národa
Diskuze k tomuto článku