Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) připravila rozsáhlou retrospektivu umělce a pedagoga Eduarda Ovčáčka (1933–2022) s názvem EDAS: Znaky – 1968 – Groteska. Výstava představuje na sto osmdesát umělcových děl, mezi nimi grafické práce, vizuální básně, malby, objekty i „grafo-ready-mades“. Formálně je rozdělena do tří tematických částí, které reflektují ústřední motivy celoživotní tvorby Eduarda Ovčáčka. Všechny tři propojuje umělcův zájem o lettrismus, který se v jeho tvorbě objevuje od 60. let 20. století.
GVUO má ve své sbírce téměř čtyři sta Ovčáčkových prací, které zahrnují jak malby a grafické práce, tak i objekty. Autor sám věnoval během svého života do sbírky GVUO přes tři sta grafických děl, za což mu patří obrovské poděkování. GVUO se díky tomu pyšní jedním z největších konvolutů jeho uměleckých děl v rámci České republiky. V posledních dvaceti letech byla umělcova tvorba v GVUO prezentována na autorských výstavách sedmkrát. Naposledy v roce 2016, kdy byla v rámci čtyř menších výstavních projektů představena část jeho rozsáhlého daru, řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo, který nad výstavou převzal záštitu.
GRAFO-READY-MADES A VIZUÁLNÍ BÁSNĚ
První část výstavy „Znaky“ se zaměřuje na Ovčáčkovu práci s písmem. Ovčáčkova lettristická tvorba je obohacená například o prvky ohně a propalování, představuje tak jeden z nejzásadnějších uměleckých počinů u nás a právě díky ní se české umění zařadilo po bok evropskému lettristickému hnutí, uvedl Jiří Jůza, kurátor výstavy a ředitel GVUO. Eduard Ovčáček se k propalování propracoval během výuky na Pedagogické fakultě v Olomouci, kde získal sadu kovových písmových matric. Rozžhavené matrice písmen tehdy vpaloval do papírů, koláží, dřevěných objektů i plastik, z nichž vznikaly jedinečné práce. Během svého působení v Klubu konkretistů pak vytvářel jedny z vůbec prvních konkretistických serigrafií u nás. Vznikl tak nový druh kolážové poezie, jak sám autor říkal „grafo-ready-mades“, za použití nalezených předmětů a materiálů, znaků i grafických podkladů, doplnil Jůza.
LEKCE VELKÉHO A
Druhá část „1968“ představuje umělecká díla, která vznikla jako reakce na dobové společenské události. Intenzita Ovčáčkova působení totiž neustala ani při perzekucích po roce 1968. Jádro této výstavní části tvoří cyklus Lekce velkého A, který vznikl těsně po okupaci Československa v srpnu 1968. Na výstavě je představen v „remixované“ podobě komiksu z roku 2012. Předlohou pro digitální tisky byly monotypy, které byly vytvořeny jako protest proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa, a brzy po jejich vzniku je otiskly nejen noviny, ale i mnohé časopisy u nás a v zahraničí. Po sametové revoluci je autor zpracoval digitálně a vedle černobílé vznikla též barevná verze Lekce velkého A, a to v barvách, které totalitní režim používal převážně k propagaci své zvrhlé ideologie, sdělila Berenika Ovčáčková, kurátorka výstavy a dcera Eduarda Ovčáčka.
FIGURÁLNÍ MALBA A GROTESKA
Třetí část „Groteska“ je věnována figurálním malbám, kterým se umělec věnoval od 60. do 90. let 20. století. Odráží se v nich jeho cit pro vystižení absurdity totalitních režimů. Vedle kritiky společnosti a přesně vyjádřené grotesknosti se do nich promítla i ostře ztvárněná erotika. Obrazy a kresby mají výraznou barevnost, figury jsou záměrně deformované a zjednodušené. V umělcově až drsném projevu se přesné linky prolínají s expresivním gestem, uzavřel Jiří Machalický, kurátor výstavy.
Na výstavě koncem loňského roku spolupracoval i Eduard Ovčáček. Původně totiž byla zamýšlena jako oslava jeho devadesátých narozenin. Vzhledem k smutným okolnostem je nyní koncipována jako pocta a zároveň poděkování umělci, jehož dílo, občanské postoje a pedagogická činnost výrazně ovlivnily podobu současného českého výtvarného umění. Na ostravskou výstavu naváže od 26. května výtvarný projekt EDUARD OVČÁČEK: MILENIÁL?, který pro opavský Dům umění připravil Jaroslav Michna, kurátor GVUO.
EDUARD OVČÁČEK (1933–2022), vizuální básník, grafik, malíř, sochař, fotograf, performer a vysokoškolský pedagog, vystudoval Vysokou školu výtvarných umění v Bratislavě v letech 1957–1963. Již za studií se angažoval jako organizátor a zprostředkovatel neoficiálních tendencí a akcí, například bratislavských Konfrontací. Později se stal zakládajícím a aktivním členem Klubu konkretistů a iniciátorem vzniku Fakulty umění Ostravské univerzity. Stal se jedním z našich prvních a předních lettristů, současně se zabýval i vizuální poezií. Od písma jsou v jeho tvorbě patrné odbočky k figurální malbě, která je spřízněna s českou groteskou. S Eduardem Ovčáčkem jsou signifikantně spojeny také koláže, v nichž do papíru propaloval mosazné matrice písmen, věty a citáty. Stejně tak se nesmazatelně zapsal do české serigrafie, jejímž průkopníkem se stal a jejíž možnosti rozvinul prostřednictvím geometrických a konstruktivistických přístupů. Za svou práci získal celou řadu ocenění. Zastoupen je ve veřejných i soukromých sbírkách v České republice i zahraničí.
Rozhovor s Eduardem Ovčáčkem naleznete v naší nové sekci “videa” ZDE.
Výstava – Eduard Ovčáček / Edas: Znaky – 1968 – Groteska / kurátoři: Berenika Ovčáčková, Jiří Machalický, Jiří Jůza / 29. 3. – 21. 5. 2023
Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO), příspěvková organizace Moravskoslezského kraje, připravila rozsáhlou výstavu umělce a pedagoga Eduarda Ovčáčka (1933–2022) s názvem EDAS: Znaky – 1968 – Groteska.
Ve třech sálech ostravského Domu umění je k vidění až do 21. května 2023.
foto: GVUO a archiv
Diskuze k tomuto článku