Pařížské Centre Pompidou svým „high-tech“ stylem přímo vybízí k rozsáhlé retrospektivní výstavě Normana Fostera – a tak se také stalo. Tento letos 87-letý slavný anglický architekt se může pyšnit svými vizionářskými projekty po celé planetě. Je skutečnou globální hvězdou. Jeho stavby se pravidelně stávají ikonou daného místa, objekty oceňovanými a čímsi přesahujícími běžnou stavební produkci. Foster navrhl některé z nejnádhernějších a nejradikálnějších světových budov – od dominantní „okurky“ v Londýně přes ladný viadukt Millau ve francouzském Aveyronu až po kruhový Apple Park v americkém Cupertinu.
Norman Foster, který je považován za vůdčí osobnost „high-tech“ trendu, se narodil v Manchestru v roce 1935, má za sebou celou řadu realizací s působností v globálním měřítku, které berou v úvahu podmínky udržitelnosti a životního prostředí. Jeho společnosti Foster + Partners a Norman Foster Foundation se tedy představují na prestižní retrospektivě (na téměř 2000 metrů čtverečních) v sedmi tematických okruzích: Příroda a urbanita, Kůže a kosti, Vertikální město, Historie a tradice, Plánování a místo, Sítě a mobilita a perspektivy budoucnosti. Vystaveny jsou výkresy, fotodokumentace, originální modely, videa a další média přibližující kolem 130-ti velkých projektů.
REKLAMA
Dnes slavný architekt a designér založil svůj ateliér Foster Associates v roce 1967 (od roku 1992 je znám jako Foster and Partners) a je považován za největší architektonický ateliér na světě (asi 1800 zaměstnanců v 75 zemích světa a 620 ocenění).
Z široké tvůrčí a zaměstnanecké základny pocházejí nejrůznější a osobité návrhy a realizace budov, rezidencí, hotelů, škol, kancelářských budov, kulturních objektů, letiště i nábytek či designových interiérů, tedy práce a tvorba za zhruba 60 let existence.
V Centre Pompidou vítá hosty u vchodu do výstavního prostoru galerie kreseb, která představuje předměty, které ve Francii nikdy předtím neviděla, včetně kreseb, skic a fotografií pořízených přímo britským architektem. Na retrospektivě jsou představena také díla francouzského umělce Fernanda Légera, rumunského sochaře Constantina Brancusiho, italského malíře a sochaře Umberta Boccioniho a současného čínského umělce, dokumentaristy a aktivisty Ai Wei Wei. Všechny tyto projevy jsou zde citovány jako Fosterovy zdroje inspirace či rezonance s jeho architekturou stejně jako průmyslové výtvory – kluzáky či automobily.
„Jako architekt sítí, dopravních a výměnných systémů a komunikačních orgánů se Foster vždy snažil umístit myšlenku kontroly životního prostředí do centra své tvorby, aby překonal představu přírody jako zcela vnějšího prostředí a ekologie jako ochrany a zachování. Rozvinul tak systémové globální chápání přírody a technologie, v němž se snoubí technologický pokrok a udržitelný ekologický přístup,“ dodávají organizátoři k výstavě, která v Paříži potrvá do srpna tohoto roku.
Diskuze k tomuto článku