Franz Kafka, jemuž za života vyšlo jen šest kratších textů, zemřel na tuberkulózu ve čtyřiceti letech 3. června 1924 v sanatoriu u Vídně. Mezi jeho nejslavnější díla patří Amerika, Proces a Zámek nebo kratší povídky jakou byla Proměna. Stal se jedním z nejvlivnějších a nejčtenějších spisovatelů 20. století.
Mnoho akcí po celém světě si tohoto pražského rodáka připomíná – například v anglickém Oxfordu probíhají nejrůznější akce – přednášky, čtení i velkolepá výstava, kterou pořadatelé přibližují takto: Výstava KAFKA: MAKING OF AN ICON připomíná 100. výročí autorovy smrti a oslavuje nejen jeho úspěchy a kreativitu, ale také to, jak nadále inspiruje novou literární, divadelní a filmovou tvorbu po celém světě.
Na výstavě budou k vidění materiály z archivů Bodleianských knihoven, které obsahují většinu písemností Franze Kafky, včetně literárních sešitů, kreseb, deníků, dopisů, pohlednic, glosářů a fotografií. Pozoruhodné je, že zápisníky v archivu obsahují původní rukopisy dvou Kafkových nedokončených románů, Das Schloss (Zámek) a Der Verschollene (Amerika), a také řadu povídek.
S využitím tohoto bohatého archivu výstava nejen zasazuje Kafku do kontextu jeho života a doby, ale také ukazuje, jak jeho vlastní zážitky živily jeho představivost. Jeho zápisky ukazují, jak mu cesty po západní Evropě umožnily procvičit si popisné psaní, zatímco četba posílila jeho fascinaci odlehlými místy a přiměla ho uvědomit si evropský kolonialismus.
Za projektem stojí největší odorníci na Franze Kafku: Kurátorkou výstavy je profesorka Carolin Duttlingerová, spoluředitelka Oxfordského Kafkova výzkumného centra; profesorka Katrin M. Kohl, spoluředitelka Oxfordského výzkumného centra Kafka; profesor Barry Murnane, spoluředitel Oxfordského výzkumného centra Kafka; Dr. Meindert Peters, výzkumný pracovník Leverhulme na Fakultě středověkých a moderních jazyků; a Dr. Karolina Watroba, postdoktorandská výzkumná pracovnice na All Souls College v Oxfordu. Podporuje ji Malgorzata Czepiel, kurátorka Kafkova archivu v Bodleian Libraries.
Z českých akcí připomínající důležité výročí jmenujme výstavu v DOXu KAFKAesque nebo ve stejném prostoru aktuální akci Kresby Franze Kafky, která proběhne v podání slavného spisovatelova badatele Andrease Kilchera 4. června v 18.30. O co se jedná? Rok 2019 přinesl významný objev. V soukromé sbírce, která byla po desetiletí držena pod zámkem, byly nalezeny stovky kreseb Franze Kafky. Tyto kresby jsou dokladem toho, co Max Brod označil za „dvojí talent“ svého přítele. Jsou plné fascinujících postav, které přecházejí od realistických k fantaskně groteskním, a odhalují dosud neznámou stránku Kafkovy tvorby.
V roce 2021 vydal přední kafkovský badatel Andreas Kilcher Kafkovy kresby v působivé knize, která byla dosud přeložena do deseti jazyků. Ve své přednášce Kilcher představí Kafkovy kresby v kontextu autorovy biografie a literární tvorby i dějin umění.
Andreas Kilcher je od roku 2008 profesorem literatury a kulturních studií na ETH v Curychu. Jako hostující profesor působil mimo jiné na univerzitách v Princetonu, Stanfordu, Kalifornské univerzitě v Davisu a v Tel Avivu. Ve svém výzkumu se specializuje na židovské literární a kulturní dějiny, literaturu, vědění a okultismus. Psal o autorech, jako jsou Thomas Mann, Joseph Roth, Jiří Langer, a zejména pak o Franzi Kafkovi v pražském kontextu. Roku 2008 vydal krátkou Kafkovu biografii a v roce 2021 připravil k vydání knihu Die Zeichnungen. V květnu 2024 vyjde jeho nová monografie Kafkas Werkstatt. Der Schriftsteller bei der Arbeit, zaměřená na Kafkovu spisovatelskou praxi.
Také Goethe institut Praha připravil mimořádný program pod názvem FRANZ KAFKA INTERMEDIÁLNÍ (3. – 6. června 2024)
Přivlastňování a působení mezi obrazem, zvukem a slovem
Konference s bohatým doprovodným programem se nebude zabývat interpretací autora Franze Kafky, jeho díla a kontextu, ale spíše způsobem, jímž si jeho dílo přivlastňovaly jiné umělecké žánry, a tím, jak působilo v průběhu doby v různých kulturních kontextech.
Do jaké míry se odráží Kafkův vztah k výtvarnému a scénickému umění, hudbě a filmu v jeho textech? Existují mezi jeho texty a kresbami paralely? Je intermediální recepce čistě obsahová, nebo je předem strukturovaná Kafkovými “překlady” umění a médií do jeho textů? Jakými formami a prostředky reaguje na Kafkovy texty globální umění? Lze pozorovat podobnosti v přejímání Kafkových textů v různých druzích umění, nebo jsou tyto podobnosti specifické? Co se stává se specifiky Kafkova psaní v kontextech každodenní a populární kultury? Nebo: Kolik Kafky je v kafkárně?
-red-
foto: The Bodleian Libraries, DOX Praha, archiv
Diskuze k tomuto článku