Obrazy Adama Štecha připomenou puzzle slavných reprodukcí z galerijního giftshopu. Jenže poskládaných trochu potměšile. Vlevo Braque, vpravo Picasso, k tomu portét Miloše Zemana jako od Kubišty, jinde skupinka velkých hlav jako od fotografky Cindy Sherman. Fragmenty z dějin umění, někdy malá citace pro zasvěcené, jindy velkolepě přednesená symfonie starého mistra na plátně.
Dialog s historickým vývojem malby je pro současné české malíře typický. Když se ale Adama Štecha zeptáte, proč současnost maluje prostřednictvím slavných malířských stylů, překvapí vás sdělením, že jako čerstvý absolvent Akademie výtvarných umění zjistil, že neumí malovat.
Také proto vyhledával ikony z dějin výtvarného umění a učil se řemeslo. Neopakoval vzory jako středověký iluminátor, ale od počátku práce dějinami umění postupoval podvratně a s nadsázkou. Zatímco českou variaci kubismu v moderní malbě provázelo ztotožnění se s tématem a stylem a světonázorem, Adam Štech si o sto let později s formálními znaky různých stylů hraje a pozoruje je s distancí jako hotové formální postupy.
Konceptuální přístup ale u autora nutně zvýrazňovat nemusíme. V různých, vlastní malbou zpracovaných historických „cizích“ stylech Adam Štech nezapomíná na své prožívání, malbou reflektuje svůj osobní život v portrétech či autoportrétech, dále společenské, politické a historické události nebo své osobní vyjadřuje prostřednictvím postupů a stylů z dějin umění.
Podklady pro obrazy vytvářel převážně z obrázků z internetu, dnes pracuje podle skic na papíře. Divokost barev i různé deformace navozují dojem chaosu, nicméně řada Štechových deformací figur stojí na pevných matematických základech.
Bylo by ale málo myslet si, že smyslem Štechových maleb je snaha pochopit řemeslné postupy ikon dějin výtvarného umění. Jako příslušník každé umělecké generace je sevřený mezi dvěma mlýnskými kameny. Mezi vzory z minulosti na straně jedné a mezi požadavkem na autenticitu a individuální styl vztažený k současnosti na straně druhé. Naše současnost je ale přesycená daty z historie a minulost je díky tomu přítomnější než kdykoliv dříve. A protože je díky technologiím v přesile, je nutné s ní vést boj.
Adam Štech se narodil v roce 1980. Vystudoval malbu v roce 2008 v ateliérech Jiřího Sopka a Vladimíra Skrepla na pražské AVU. Maluje v prostorách bývalé továrny Pragovka v Praze.
Zapůjčená díla pocházejí z majetku autora a z řady soukromých sbírek: COLLETT Prague | Munich, sbírka Roberta Runtáka, sbírka manželů Prekopových, sbírka Jana Aschenbrennera, DSC Art s.r.o. a dalších. Všem patří naše poděkování.
Jan Freiberg, kurátor výstavy
Adam Štech – Adam´s Family – Galerie Františka Drtikola Příbram
Do 5. září 2021
foto: GFD Příbram a archiv
Diskuze k tomuto článku