V roce 2017 padl v New Yorku aukční rekord: prodal se obraz za 430, 3 milionu dolarů, tedy téměř za 10 miliard korun. Za pouhých 19 minut se stal nejdražším obrazem, který se kdy na světě prodal v dražbě. Dílo zobrazující Ježíše Krista pojmenované Salvator Mundi (Spasitel světa) je podle mnohých odborníků obrazem od Leonarda da Vinciho. Sesadil tak tehdy z první příčky Picassovy Alžírské ženy (179, 4 milionu dolarů) a za ním následoval Ležící akt od Amedea Modiglianiho (170, 4 milionu dolarů). V rámci soukromého obchodu z roku 2015 byl prodán obraz Výměna od Willhelma de Kooninga za 300 milionu dolarů (6, 5 miliardy korun).
Nejdražší obraz světa, namalovaný kolem roku 1500, měl kralovat blížící se výstavě v pařížském Louvru, ale zmizel beze stopy. Od 24. října by měla být v otevřena přehlídka děl Leonarda da Vinciho. Naposledy měla být malba o rozměrech 66×45 cm na ořechové desce vystavena v „pobočce“ Louvru v Abu Dhabi, kde se však nakonec neobjevil. Kdo je vlastníkem tohoto tajemného díla? Podle jedné ze spekulací patří obraz královské rodině v Abu Dhabi nebo snad korunnímu princi Saudské Arábie, který jej má na své 134 metrů dlouhé jachtě Serene brázdící Rudé moře. Nikdo však na výzvu od pořadatelů nadcházející výstavy nereaguje. Ministerstvo kultury a turistiky nicméně ujistilo, že je majitelem obrazu. Podle některých zdrojů muslimští učenci poradili korunnímu princi, aby se z náboženských důvodů s obrazem veřejně neukazoval. Krista považuje islám za proroka, avšak obraz ho ukazuje jako zachránce světa, tedy jako Boha, a to není v islámu možné. S touto verzí souhlasí řada expertů na náboženství.
Dílo bylo v roce 2011 přes táhlé dohady o pravosti nakonec přisouzeno da Vincimu a cena šla prudce nahoru. Posledním potvrzeným majitelem malby tak zůstává ruský oligarcha Dmitry Rybolevlev, který jej zakoupil v květnu 2013 za 127, 5 milionu dolarů. Dílo se poprvé coby Leonardovo objevilo v londýnské National Gallery. Letos by mělo být v Louvru vystaveno u příležitosti 500. výročí Leonardova úmrtí.
Motiv Krista s křišťálovou koulí, na jejímž vrcholu může být kříž byl známý též jako globus cruciger či „královské jablko“. Leonardova verze ze 16. století však tehdy populární motiv má řadu mimořádných rysů – především Ježíšův pohled působí současně uklidňujícím i zneklidňujícím dojmem, na rtech má prchavý úsměv známý později z Mony Lisy a vše obestírá zjemňující mlžné sfumato.
Potvrzení pravosti obrazu předcházely historické důkazy o jeho existenci, ale ten na mnoho let zmizel. Podobný obraz byl podle popisu evidován ve sbírkách anglického krále Karla I., který byl popraven v roce 1649. Stopa obrazu se ztrácí poté, co obraz získal vévoda z Buckinghamu a jejo syn jej v roce 1763 prodal. Historické zmínky však přetrvaly: vdova po Karlu I. si u věhlasného českého rytce Václava (Wenceslause) Hollara objednala jeho rytinu.
Stopa Salvatora Mundi se znovu vynořila v roce 1900, když jej získal britský sběratel, aniž tušil o jak významné dílo se jedná. V té době vypadal jinak – byl silně poničený, přemalovaný a přelakovaný a byl připisován Leonardovu žáku Boltraffiovi. Když se prodávala sběratelova pozůstalost v roce 1958, vynesla na aukci necelých sto dolarů.
V roce 2005 změnil obraz opět svého majitele – koupilo jej konsorcium obchodníků s uměním a sběratelů, kteří považovali obraz za celkem nevýznamnou kopii. Přesto konsorcium svěřilo restaurování, a to pod dohledem kunsthistorika a sběratele Roberta Simona, který jej ukázal řadě expertů. Po řadě průzkumů a srovnávacích analýz se dělo cosi nezvyklého. Intuice i průzkumy začaly ukazovat k Leonardovi. Obraz se náhle začal svou podobou nápadně shodovat se známou Hollarovou rytinou, která vznikla podle originálu.
Snímkování a vysoké rozlišení rentgenů, infračervená světla, stáří dřeva i barev mluvily pro Leonarda. Konsorcium prodalo obraz za téměř 80 milionů dolarů švýcarskému obchodníkovi s uměním a ten jej v roce 2013 prodal zmíněnému ruskému miliardáři a hnojivovému magnátovi za 127, 5 milionu dolarů. Tam stopa končí.
P. S. Někdy kolem roku 1505 začal Leonardo malovat Lédu s labutí, který je považován za nejvíce pohřešovaný malířův obraz. Ještě z roku 1625 pochází zápis z francouzského královského zámku ve Fontainebleau, kde je obraz popsán. Podle jedné z pověstí zničila pak obraz Madame de Mainteon, milenka a tajná druhá manželka Ludvíka XIV., protože jí připadal příliš lascivní. Ale možná se zobrazený Leonardův antický mýtus někde schovává a čeká na své objevení.
Diskuze k tomuto článku