„Cítil jsem se nucen chopit se celého problému, a to jsem také udělal tak, že jsem popsal osobní zkušenost provázenou subjektivními emocemi. Zvolil jsem tuto formu záměrně, poněvadž jsem se chtěl vyhnout dojmu, že jsem snad měl v úmyslu hlásat nějakou ´ věčnou pravdu´. Kniha nemá být nic jiného něž tázající se hlas jednotlivce, který doufá nebo očekává, že se setká s přemýšlivostí svého čtenáře.“ Těmito slovy se na úvod své nejkontroverznější knihy „Odpověď na Jóba“ vyznává její autor. V starodávném příběhu hledá skrytá podobenství o „příběhu ba zápasu duše člověka“. A hlavní protagonisty se snaží interpretovat nejen jako biblické postavy, ale také jako různé vnitřní „charaktery archetypálního dramatu.“ V těchto dnech uplynulo šedesát let od smrti Carla Gustava Junga (26. 7. 1875 – 6. 6. 1961), slavného psychoanalytika, jehož portrét můžeme vystopovat dokonce i na legendárním počinu Beatles – Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band (mimochodem: toto osmé album skupiny vyšlo před 54 lety – 1. června 1967.
Když slavný analytický psycholog C. G. Jung napsal roku 1952 fascinující knihu Odpověď na Jóba, bylo mu již 77let. „Jóba“ stále odkládal, neboť dobře věděl, že jeho uveřejnění způsobí pozdvižení. A nespletl se. Východiskem svých náboženských, psychologických a morálních úvah mu byla starozákonní kniha, kterou považoval za „mezník na dlouhé cestě vývoje božského dramatu.“ A jako první v něm viděl „projevy duše“, které mají svou autonomii a zákonitosti.
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku